Nadšený pilot motorového padáku se svým nápadem zašel za starostou Bezvěrova, který se pro myšlenku obřích slunečních hodin nadchnul. Výsledkem jsou třímetrové římské číslice na poli poblíž silnice, na které vrhá stín 342 metrů vysoká rafička. Tou je vysílač Krašov. „Tyhle hodiny předčily i doposud největší sluneční hodiny světa  Samrát jantra, které se nacházejí v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džajpuru,“ řekl Václav Sidorjak.

V létě plus hodina

Vysvětlil také, že pokud bychom chtěli prostřednictvím ukazatele určovat přesný čas kterýkoliv den v roce, je nutné mít buď velmi složitou síť ukazatele ciferníku, nebo jím neustále pohybovat po ose. „To lze realizovat u menších modelů slunečních hodin, ne však u takhle rozsáhlé stavby, kde jsou všechny její části pevně spojeny se zemí,“ vysvětlil Sidorjak.  Bezvěrovské hodiny tak ukazují místní pravý sluneční čas v době kolem jarní a podzimní rovnodennosti. Při přechodu na letní čas je třeba jednu hodinu přičíst.

Hodiny v číslech

Kvůli nutné velké rozloze není ciferník slunečních hodin úplný, zahrnuje jen pět číslic od desáté do druhé hodiny. Nejbližší je od stožáru vzdálená 197 metrů, nejvzdálenější 266 metrů. Plocha vymezená vysílačem a číslicemi ciferníku je 2,8 hektaru. Celkové náklady se vyšplhaly na 140 tisíc korun.

Největší u nás i ve světě

„Dosud držely český rekord sluneční hodiny na náměstí v Třešti s gnómonem, tedy rafičkou, o délce 8,21 metru,“ uvedl komisař České knihy rekordů Robert Zauer. Samrát jantra, dosud největší sluneční hodiny na světě, mají výšku jen asi 27 metrů.

VIDEO: Na Staroměstské radnici od 9. března opět bijí hodiny pod ochozem věže.

Video
délka: 01:44.25

Na Staroměstské radnici od 9. března 2018 opět bijí hodiny pod ochozem věže. Daniel Vitouš

Fotogalerie
5 fotografií