Sedm miliard korun pro děravý státní rozpočet – to je důvod, proč chce Janota snížit státní příspěvek a ještě zdanit úroky z vkladů na stavebním spoření. Nově by se z nich měla odvádět daň 15 %.

„Je to jeden z návrhů, který by mohl platit už od 1. ledna,“ řekl Janota. Změna by se měla týkat nových, ale i starých smluv, neboť výše státního příspěvku v nich není definována.

Koalice Janotův návrh v nějaké podobě podpoří

Jenže nebude po výměně vládní garnitury Janotův návrh jen cárem papíru? Zástupci formující se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných to zatím nechtějí komentovat.

Podle Hospodářských novin, které o Janotových úmyslech informovaly jako první, je však víceméně jasné, že nově vznikající koalice návrh v nějaké podobě podpoří. ODS i TOP 09 se už dříve navíc nechaly slyšet, že příspěvek by získal jen ten, kdo úspory použije na bydlení.

V Německu mají lidé ještě jiné podpory, Polsko stavební spoření nemá

Česko je oproti sousedům vůči klientům stavebních spořitelen nejvelkorysejší. Výjimkou je Německo, kde lidé dostávají ještě další podpory. V Polsku naopak žádné stavební spoření nemají a třeba na Slovensku je státní podpora v přepočtu 1700 korun.

Návrh se nelíbí Asociaci českých stavebních spořitelen. „Pokud by se státní podpora snížila, mohla by se snížit atraktivita stavebních spoření u lidí. Omezil by se příliv peněz do spořitelen, které by pak nemohly svým klientům tolik půjčovat,“ odhadl důsledky mluvčí asociace Jiří Šedivý.

Jaká je státní podpora jinde:

● Na Slovensku maximálně 66,39 eura (cca 1700 Kč)

● V Polsku stavební spoření nemají

● V Rakousku maximálně 42 eur (cca 1100 Kč)

● V Německu to může být až 314 eur (cca 8100 Kč), část ale přispívá např. zaměstnavatel, tedy ne stát