1. Jaká je nově navrhovaná výše státní podpory?

Ministerstvo financí mluví v tuto chvíli o maximálně 2000 Kč na všechny smlouvy jednoho účastníka. Tedy o 10 procentech z naspořené částky, maximálně ale z 20 tisíc.

2. Na které smlouvy by se to vlastně mělo vztahovat?

Bohužel se zdá, že na všechny. Tedy jak na ty uzavřené až příští rok po schválení změn, tak i na ty podepsané v minulosti.

3. Je pravda, že změny se netýkají smluv uzavřených do roku 2003?

Není. Právě tyto smlouvy jsou ministerstvu financí největším trnem v oku, protože na ně přispívají částkou 4500 Kč, pokud se spoří 18 tisíc korun ročně. Nová výše státní podpory se má dotknout opravdu všech smluv.

4. Opravdu stát může měnit pravidla již uzavřených smluv?

Zatím to vypadá, že na tuto otázku bude nakonec hledat odpověď soud. Naznačují to jak zástupci stavebních spořitelen, tak opoziční poslanci. Ministerstvo si ale za návrhem stojí. „Není možné očekávat, že nastavené podmínky, a to nejen stavebního spoření, ale i například sazby daní, budou platit navždy. I sazba daně z přidané hodnoty či daně z příjmu se mění,“ odpověděl na dotazy Blesku mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

5. Dostanou už letos všichni příspěvek maximálně 2000 Kč?

Ne. Odpověď je složitější. Záloha podpory se na účet klienta připisuje až následující rok. Letos na jaře ještě všichni dostali původní částku – u starých smluv maximálně 4500 Kč, u novějších 3000 Kč. Dva tisíce bychom dosali až v roce 2012.

6. Kolik peněz tedy nakonec získáme za letošní rok?

Pokud projde daň na státní příspěvek ve výši 50 %, získáme na staré smlouvy maximálně 2250 Kč, na novější pak 1500 Kč.

7. Týká se 50% daň i příspěvků za předchozí roky?

Ministerstvo financí to popírá. „V žádném případě se to už připsané státní podpory netýká,“ ujišťuje mluvčí Jakob. Vlnu nejistoty už v tuto chvíli využívají finanční poradci, kteří jsou placeni z provizí. Ti pochopitelně radí peníze ze spořitelen vybrat a vložit jinam…

8. Čeho se má týkat avizovaná daň ve výši 15 procent?

Úroků ze stavebního spoření. Až dosud byly od daně osvobozeny, to by se ale mělo od 1. ledna 2011 změnit. Pokud tedy například máte roční vklad 20 000 Kč úročen 2 procenty, činí úrok 400 Kč. A právě z těch 400 korun si stát vezme daň ve výši 60 Kč. Naspořených dvaceti tisíc se daň netýká.

9. Dotkne se 15% daň z úroků i předchozích let?

Podle ministerstva ne.

10. Je výhodné nyní ukončit stavební spoření?

Ne. Tedy za předpokladu, že poslanci neschválí šílené zdanění 50 procenty se zpětnou účinností. Rozhodně se nevyplatí ukončovat smlouvu těm, kteří ještě nemají splněnou šestiletou vázací dobu. Kdyby teď spoření vypověděli, státní příspěvky za uplynulé roky vůbec nedostanou.

11. Opravdu bude možné peníze použít jen na bydlení? V koaliční smlouvě mezi ODS, Top 09 a VV toto omezení je. Ministerstvo financí ale tento nápad zatím brzdí. „Jde o zásadní koncepční změnu, které by měla předcházet odborná diskuze s vyčíslením dopadů,“ odpovídá mluvčí Jakob. Jde o to, že kdyby počet střadatelů výrazně klesl, nebylo by z čeho půjčovat.

12. Jak chce vláda chystané změny prosadit?

Změnou zákona o stavebním spoření a změnou zákona o daních z příjmu. Poslanci by je měli projednávat na podzim.

13. Proč vlastně stát omezuje něco, co funguje? Hlavním motivem je snaha ušetřit. V roce 2009 byla z rozpočtu poskytnuta státní podpora ve výši 13,26 miliardy korun. V roce 2011 by to mělo být zhruba o 6 miliard méně, v roce 2012 možná až 8,5 miliardy. Kritikům vadí i fakt, že supervýhodnému a státem dotovanému spoření ostatní těžko konkurují.

14. Bude stavební spoření ještě po změnách výhodné?

Podle propočtů ano. Ale už nebude bezkonkurenčně nejvýhodnější, soupeřit s ním budou moci i lépe úročené produkty bank a také záložen. (Velké srovnání najdete na následující dvoustraně dnešní přílohy.)

15. Bude mít stavebko smysl, když chci jen spořit?

Hodně bude záležet na konkrétních nabídkách bank a záložen. Bude to vyrovnané.

16. Bude spoření výhodné, pokud plánuji využít úvěr?

Zřejmě ano. Úroková výše je obvykle nižší, než jakou získáte v bance. Navíc oproti hypotéce u stavebka dopředu víte, kolik budete po celou dobu platit. Nejisté ovšem je, jak dlouho si bude možné úvěr odečíst z daní. Premiér Nečas uvažuje o zrušení této výhody a zavedení jakési univerzální podpory bydlení.

17. Je správné, aby bylo dotované stavební spoření použito na něco jiné než bydlení?

Na první pohled ne. Jenže kdyby do systému nevložili tito střadatelé peníze, neměly by stavební spořitelny z čeho půjčovat. „Klíčové je, že jeho peníze byly po celou dobu smlouvy vázány v systému a poskytovány jiným klientům ve formě úvěrů. Při průměrném úvěru kolem 500 tisíc a vkladu jednoho účastníka asi 85 tisíc je ihned patrné, že pro poskytnutí jednoho úvěru je třeba dalších pěti spořících klientů,“ říká tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

18. Jaký dopad bude mít snížení podpory na spořitelny?

Podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého dojde ke snížení objemu vkladů, které slouží jako zdroj peněz pro poskytování úvěrů. „Důsledkem tedy bude menší dostupnost úvěrů na bydlení,“ říká. Mluvčí ministerstva ale oponuje: „Ke konci roku evidovaly spořitelny cca 415 miliard korun vkladů, ale poskytly úvěry v hodnotě pouze 267,5 miliardy.“

19. Jak na snížení podpory zareagují spořitelny?

To zatím spořitelny tají, nicméně naznačují, že o klienty budou bojovat. Nové zájemce budou častěji než nyní lákat na uzavření smlouvy zdarma a nejrůznější bonusy. Mnohem více se začnou věnovat klientům, kteří mají po pěti nebo šestileté vázací době a mohou kdykoliv ze systému vybrat peníze a odejít.

20. Kdy začnou všechny tyto změny platit?

Vláda to chce stihnout do prosince 2010. V tuto chvíli ale vůbec není jasné, co nakonec do parlamentu pošle a jak do návrhu případně zasáhnou poslanci. A také podzimní volby...