Dosavadní viceprezident Díaz-Canel dal hned v prvním projevu v nové funkci najevo, že země se bude pevně řídit odkazem odstupujícího prezidenta a jeho staršího bratra Fidela, kteří Kubu ovládali téměř 60. let od komunistického převratu v roce 1959. "Přijímám odpovědnost s přesvědčením, že my všichni revolucionáři, ať jsme na jakékoli frontě, zůstaneme věrni Fidelovi a Raúlovi, současnému vůdci revolučního procesu," pronesl podle stranického listu Granma před poslanci nástupce revolučních vůdců, podle něhož bude hlavním heslem nového vedení země kontinuita.
Opozice ani pozorovatelé před prezidentskou volbou neočekávali, že by střídání ve vrcholné funkci přineslo změny směřující k demokracii.
V tajné volbě získal Díaz-Canel podle předsedkyně volební komise od 604 přítomných poslanců 603 hlasů. Prvním viceprezidentem byl zvolen Salvador Valdés, podobně jednomyslně vybrali poslanci i pět dalších členů vedení státní rady, mezi nimi tři ženy. Státní rada je nejvyšším kolektivním orgánem země.
Raúl Castro, který byl prezidentem od roku 2008, se již neucházel o žádnou funkci v této radě. Pozice stranického lídra mu však umožní kontrolovat veškeré dění ve vedení země až do roku 2021, kdy se má uskutečnit sjezd kubánských komunistů. Castro dnes prohlásil, že Díaz-Canel se - "až přijde čas" - může stát i prvním tajemníkem komunistické strany. V čele státní rady může být nejvýše dvě pětiletá funkční období, dodal odstupující prezident.
Díaz-Canel nehodlá příliš měnit Castrův kurz opatrných ekonomických reforem při zachování přísné státní regulace hospodářství. Bez ohledu na to, že po legalizaci soukromého podnikání více než půl milionu lidí provozuje vlastní živnost, je stále většina obyvatel odkázána na mnohdy velmi špatně placenou práci pro stát. Značná část Kubánců žije v chudých poměrech a průměrný plat se pohybuje okolo 30 dolarů (610 korun) měsíčně. Jsou proto odkázáni na pomoc od krajanů v zahraničí nebo na nelegální přivýdělky.
Díaz-Canel sice v projevu uznal, že ví o "obavách a očekáváních" Kubánců a že je potřeba podniknout "potřebné změny", ty však mají být dílem kubánského lidu. Prezident sám se k žádným konkrétním problémům nevyslovil.
Jednou ze zásadních překážek na cestě k možnému hospodářskému růstu karibské země je podle ekonomů systém dvou měn: jedné používané většinou Kubánců a druhé konvertibilní. O jejich sjednocení se na Kubě hovoří několik posledních let. Castro však dnes naznačil, že nepůjde o nijak rychlou záležitost a prohlásil, že snaha o sjednocení měny způsobuje vládě "bolení hlavy".
Neměnná podle Díaze-Canela zůstane i zahraničně politická orientace země. Kuba se za vlády předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy mírně sblížila s dlouhodobým rivalem USA, po nástupu Donalda Trumpa však vztahy opět ochladly. Castro dnes označil Trumpovu politiku za "neokoloniální"; Washington se podle něho snaží Kubu a její spojence izolovat, Havana se však nehodlá podřídit nátlaku vykonávanému prostřednictvím dlouholetého obchodního embarga.