Velký rozdíl mezi oběma skupinami absolventů nadále panuje v počtu pracovních nabídek. Průzkum ukázal, že absolventi technických škol mají ve všech regionech ČR výrazně větší šanci najít zajímavé pracovní místo než absolventi humanitních oborů. "V Praze, Ostravě, Brně či Olomouci činí poměr pracovních nabídek pro obě skupiny 6:4, v ostatních regionech 8:2, na Zlínsku dokonce 9:1," uvedla agentura.
Rozdíly mezi mzdami absolventů technických a humanitních škol ale tak výrazné nejsou. Je to zejména díky širšímu uplatnění humanitních absolventů v podnikových službách, kde je výrazný tlak na znalost cizích jazyků. "Finanční představy absolventů škol jsou sice obvykle o něco vyšší, než jaká je realita, přesto mají díky plošnému růstu mezd šanci získat dobře placenou práci. V některých oborech, například v IT, překračují nástupní mzdy i 40.000 Kč, běžně dosahují i mimo Prahu 30.000 Kč," uvedla manažerka Graftonu Recruitment Jitka Součková.
Absolventi technických škol nejčastěji nastupují na pozice konstruktérů, vývojářů, testerů, inženýrů kvality, technologů či elektroinženýrů. Absolventi humanitních škol se uplatňují jako pracovníci v administrativě, zákaznických službách či jako HR administrátoři. Po školách s ekonomickým zaměřením mladí lidé pracují nejčastěji jako účetní či finanční analytici. Většina těchto pracovních pozic vyžaduje dobrou znalost angličtiny, výjimkou nejsou ani požadavky na znalost dvou cizích jazyků.
V lednu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 procenta, šlo o nejnižší lednovou míru nezaměstnanosti od roku 1998. Bez práce bylo zhruba 289.000 lidí, volných míst přibylo na téměř 231.000.
Protože na trhu je velký nedostatek lidí, není výjimkou, že si absolvent může vybírat z více pracovních nabídek. Například v IT se firmy snaží svou nabídkou zaujmout dokonce už studenty z posledních ročníků. Absolventi svého zaměstnavatele vybírají především podle značky, možnosti profesního růstu a firemní kultury. Často dávají přednost velkým mezinárodním firmám. "Současně si absolventi velmi hlídají work-life balance (sladění osobního a pracovního života) a flexibilitu a klesá ochota zůstávat v práci déle či dělat nad rámec svých kompetencí," dodala Součková.