Na nejjižnějším filipínském ostrově, kde žije 22 milionů obyvatel, bylo stanné právo vyhlášeno 23. května poté, co islamisté město obsadili. Během 57 dnů vládní ofenzivy, leteckých úderů a dělostřeleckého ostřelování zemřelo 413 džihádistů, 85 členů bezpečnostních složek a 45 civilistů. Filipínský ministr obrany Delfin Lorenzana přiznal, že vláda podcenila bojové a plánovací schopnosti nepřítele.
Prezident Duterte v minulosti opakovaně varoval, že na Mindanao pronikl vliv teroristické skupiny Islámský stát (IS). Podle odborníků jsou muslimské části převážně křesťanských Filipín živnou půdou pro expanzi IS kvůli tomu, že byly v minulosti zatlačeny na okraj, napsala agentura Reuters.
Stanné právo umožňuje intenzivnější sledování, zatýkání bez soudního příkazu a bezpečnostním silám dává volnější ruku při vyšetřování osob podezřelých z toho, že extremisty financují anebo jim slouží jako prostředníci.
Podle mluvčího dolní komory zákonodárného sboru Pantaleona Alvareze parlament nejspíše prezidentovu žádost o prodloužení stanného práva do konce roku zaštítí. Hlavní kritik prezidenta senátor Antonio Trillanes řekl, že prodloužení stanného práva o takovou dobu, by bylo "rozmarným zneužitím pravomoci".
Na Filipínách patří stanné právo k ožehavým tématům. Připomíná časy diktatury Ferdinanda Marcose, která byla svržena v roce 1986. Marcos byl obviněn ze zveličování bezpečnostních hrozeb, aby tak ospravedlnil krutá opatření, jimiž jeho režim potlačoval jakýkoli nesouhlas.
