Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová považuje za velký úspěch, že se po letech jednání podařilo pro spuštění EPPO získat dvacítku zemí. "Zajistí to, že úřad bude efektivně fungovat od prvního dne," uvedla s tím, že nový úřad uvolní ruce další unijní agentuře Eurojust, která se bude moci více věnovat boji s terorismem, obchodem s lidmi a dalšími zločiny.

ČTK dnes komisařka řekla, že pokud státy, které se nyní neúčastní, uvidí, že úřad funguje a je praktický a užitečný, věří v jejich pozdější připojení. Účast ve spolupráci na EPPO by podle ní měla být jedním z několika faktorů při vyjednávání o nové podobě unijní kohezní politiky, tedy evropských fondů po roce 2020. "Ta debata ještě nezačala. Nikdy jsem neřekla, že když nebudou státy v EPPO, tak nedostanou peníze," upozornila Jourová. Existence úřadu ale podle ní umožní jednodušší kontrolní mechanismy pro budoucí evropské strukturální fondy.

Nezávislý úřad evropského žalobce má sídlit v Lucembursku a zabývat se podvody s unijními fondy - vždy při škodě nad 100.000 eur (2,7 milionu Kč), mezi 10.000 eur (270.000 Kč) a 100.000 eur může o šetření rozhodnout - a také složitými přeshraničními podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující 10 milionů eur (přibližně 270 milionů Kč).

Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici, kromě technického personálu, dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány daného státu.

S dnes potvrzenými pravidly nyní musí souhlasit ještě europarlament, předpokládá se, že by se to mělo stát v říjnu.

Náměstek českého ministra spravedlnosti Petr Jäger dnes v Lucemburku novinářům řekl, že úřad by měl naplno začít fungovat v roce 2022. Jourová dnes zmínila jako začátek existence EPPO rok 2020. Účastnící se země budou muset určit svého zástupce do úřadu v Lucembursku a také personálně obsadit kancelář na národní úrovni. "To budou ještě důležité kroky, které je nutné udělat," řekl Jäger. Podle Jourové by měl úřad koncentrovat "vynikající mozky v oblasti finanční kriminality".

Legislativu členských zemí také podle něj bude nutné připravit na novou instituci existující vedle stávajících státních zastupitelství či prokuratur. "Bude třeba přesněji vymezit kompetence, na to státy potřebují poměrně výrazný čas," poznamenal náměstek.

Prakticky se už podle něj našla cesta k financování celého projektu z rozpočtu EU; zemím mimo EPPO by byly náklady kompenzovány. Komise ale podle Jägera také očekává vyšší efektivitu trestního řízení, kdy by zajištěné prostředky z trestné činnosti měly výrazně převýšit náklady na provoz úřadu.

Státy EU o vzniku úřadu, se kterým se počítá od roku 2009, vyjednávaly čtyři roky. Poté, co letos v dubnu země potvrdily, že se v plném počtu 28 nedokázaly shodnout, rozhodlo se 20 z nich pro zřízení úřadu v režimu takzvané posílené spolupráce, který umožňují unijní smlouvy. Jde o Belgii, Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francii, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Dánsko, Irsko a Británie mají v této oblasti vyjednanou výjimku, ostatních pět států unie se může k posílené spolupráci kdykoliv připojit.

Úřad by měl za plného fungování stát asi 21 milionů eur (přes 560 milionů Kč) ročně, uvedla dnes Jourová. Svou prací by podle ní ale měl "velmi rychle" vložené náklady vrátit.