"Je tam celá řada problémů, které souvisejí s tím, že po amnestii se nám vyprázdnily věznice, ale nyní jsme se už téměř dostali do původního stavu a pomalu čelíme přeplněnosti věznic, na což zpráva také upozorňuje," uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který zprávu předkládal.

Počet vězněných lidí za poslední dva roky od amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus, citelně vzrostl, konstatuje zpráva. Loni se zvýšil asi o 2000 skoro na 18.700 osob. Ze 6443 amnestovaných se jich do loňského prosince vrátila za mříže téměř čtvrtina, konkrétně 1498 lidí. "Toto nelichotivé číslo dokládá řadu přetrvávajících zásadních problémů českého vězeňství, zejména vysokou míru recidivy amnestovaných a nepřipravenost systému a celé společnosti amnestované začlenit do svých řad," uvádí zpráva. Poukazuje i na nedostatečnou práci s odsouzenými ve věznicích, což přičítá dlouhodobému podfinancování vězeňství.

Stát by měl podle zprávy posílit preventivní a resocializační programy, které mohou pomoci zločinnosti předcházet, a to včetně alternativních trestů, které nevyčleňují odsouzené ze společnosti. Autoři zprávy volají taky po zvýšení odměn pracujících vězňů. Odměny se nevalorizovaly 15 let.

V dalších dílčích oblastech ochrany lidských práv je podle Dienstbiera patrný pozitivní vývoj. "Dílčí progres lze zaznamenat v naprosté většině oblastí," uvedl.

V případě homosexuálů se dokument věnuje problému právního uznání jejich rodinného života. Zpráva se věnuje rovněž sociálnímu začleňování a uvádí, že problémem je nedostatek sociálních pracovníků v některých obcích. V oblasti práv lidí se zdravotním postižením zase přetrvával podle zprávy problém diskriminace v přístupu ke vzdělání a v zajištění podpory pro takto handicapované děti.

Autoři dokumentu se přimlouvají za jednodušší a přehlednější právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území Česka. Současná legislativa je hlavně s ohledem na její neustálé změny velmi komplikovaná a cizinci mají potíže se v ní vyznat, uvádějí. "Po cizincích je na jednu stranu očekávána integrace, na druhou stranu je jim upíráno podílet se a moci ovlivnit fungování společnosti, do které se mají integrovat," stojí ve zprávě.

Ve vztahu k cizincům pojednává o starobních důchodech azylantů. Někteří z nich nedosáhli v Česku potřebné doby pojištění a nedostávají žádné nebo velmi nízké důchody. Stát by měl podle doporučení vytvořit pro tyto lidi zvláštní systém nároků na důchody tak, aby měli přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří.