Žákovský parlament je složený z žáků různých tříd, kteří od spolužáků i učitelů shromažďují podněty na zlepšení ve škole. Pak sami různými aktivitami proměňují například prostředí školy a jejího okolí, atmosféru ve škole nebo vzdělávací akce. Autoři výzkumu považují žákovský parlament za efektivní nástroj výchovy k občanství. "Vede děti k odpovědnému přístupu ke svému životu i ke světu a pomáhá jim nabývat dovednosti, které jim umožní podílet se smysluplně na životě společnosti," uvedli.
Jen 14 procent škol, kde dříve žákovský parlament fungoval, ho později zrušilo. Ve více než dvou třetinách případů se tak stalo kvůli nezájmu žáků, 17 procent respondentů jako hlavní důvod uvedlo, že na škole nebyl učitel, který by parlament vedl.
V praxi se podle CEDU ukazuje, že zájem žáků je nejvíce závislý na přístupu koordinátora a podmínkách celé školy. "Žáci vždy spíše mají potřebu se nějak zapojit, velmi zřídka však vědí, jak na to. Koordinátor nesmí být ani příliš iniciativní, aby dělal podstatnou práci za ně a tím je odradil od jejich vlastní iniciativy, ani jim z počátku nemůže dát úplnou volnost, neboť žáci se práci v parlamentu musí teprve naučit a k tomu potřebují podporu," doplnili autoři výzkumu.
V parlamentu bývají nejčastěji žáci od 5. do 9. ročníku. V 62 procentech případů ho má na starost vybraný učitel. Vzhledem k tomu, že většina škol nemá parlament zahrnutý v rozvrhu, scházejí se jeho členové různě podle místních podmínek. Zasedání se mohou konat po vyučování, před jeho začátkem nebo každý týden v jinou dobu, kdy jsou členové parlamentu omluveni z hodin.
Fungování žákovských parlamentů by podle respondentů mohly zlepšit především kurzy pro žáky a metodické materiály. Důležitá je podpora třídních učitelů, kteří mohou dětem poskytnou prostor pro pravidelné informování třídy a zapojení spolužáků.
