Návrh nařízení o ochraně dat má nahradit stávající evropskou úpravu stejné problematiky. Ta pochází z roku 1995, a neodpovídá tedy nynějšímu stavu informačních technologií. To dnes připomněl i český ministr spravedlnosti Robert Pelikán. "Nová úprava přichází po 20 letech. Za tu dobu se mnoho věcí změnilo, internet dnes vypadá pochopitelně úplně jinak. Takže potřebujeme novou úpravu," řekl novinářům. Dnes dohodnuté znění označil za "dobrý kompromis".

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová je přesvědčena, že konečné dohody o nařízení se po několika letech diskusí podaří dosáhnout už do konce letošního roku. Jedná se totiž podle ní o jeden ze základních stavebních prvků vznikajícího jednotného digitálního trhu, který bude výhodný pro občany i pro firmy. Stanoví totiž jednotná pravidla platná napříč osmadvacítkou.

Podle statistik je pro 63 procent občanů EU sdělování osobních údajů citlivou záležitostí, upozorňuje Evropská komise. Celých 70 procent z nich má nyní obavy, že jejich data firmy použijí k jinému účelu, než k jakému byla poskytnuta. Pocit, že data mají pod kontrolou, má jen čtvrtina uživatelů sociálních sítí a jen 18 procent těch, kdo na internetu nakupují. A devět z deseti občanů osmadvacítky míní, že napříč unií by v této věci měla platit shodná pravidla.

Pro občany je jednou z nejvýznamnějších částí návrhu "právo být zapomenut" na internetu. V EU je to diskutované téma po více než rok starém rozsudku Evropského soudního dvora. Na jeho základě musela společnost Google začít z výsledků svého vyhledávače odstraňovat - v reakci na konkrétní žádosti konkrétních lidí - data, která jsou irelevantní či nepřesná.

Text, který dnes schválily státy EU, předpokládá obdobný postup jako obecné pravidlo. Evropská komise však zároveň zdůrazňuje, že opatření nemá za cíl omezení svobody tisku. Dalším bodem z návrhu, který dnes Jourová novinářům připomněla, je "portabilita" dat. Pro občany by mělo být snazší svá data přesouvat mezi poskytovateli služeb.

Klíčové podle eurokomisařky je také to, že se lidé se svými případnými stížnostmi v této oblasti budou moci obracet na "nejbližší" regulační autoritu, tedy na úřady ve své vlastní zemi. A to i v případě, že se bude jednat například o občana České republiky a internetovou společnost, která má svou evropskou pobočku například v Irsku.

Stejná pravidla mají podle návrhu platit pro všechny firmy, které v EU působí. Tedy jak pro ty evropské, tak i pro zámořské giganty, jako je Google, Facebook či Apple. Pro všechny firmy přitom také bude platit, že své záležitosti budou řešit jen s jedním regulačním úřadem. A výhodou pro ně také bude, že své podnikání budou řídit jedněmi pravidly, a ne 28 různými úpravami jako dosud.

Pokud firmy pravidla poruší, počítá návrh nařízení s pokutou až do dvou procent jejich globálního obratu. Evropský parlament v minulosti navrhoval zvýšit sankce až na pět procent.