"Agentura Interkoncerts pořádala vystoupení Joan Baezové 13. července 1993 v pražské Lucerně, tehdy se jednalo o první koncert v dějinách agentury," dodal Novák.

K Česku má Baezová mimořádný vztah. Poprask vzbudilo její první vystoupení v bývalém Československu v červnu 1989. Na Bratislavské lyře za bouřlivého potlesku věnovala píseň Chartě 77 a z pódia pozdravila tehdejšího disidenta Havla. Ten měl tajnou policii v patách a aby ho nesebrali, dělal zpěvačce "bedňáka" a nosil kytaru. Když na scénu Baezová pozvala zakázaného písničkáře Ivana Hoffmana, vypnuli jí zvuk. Totéž se opakovalo, když zpívala s Vladimírem Mertou.

Už v roce 1976 protestovala proti pronásledování členů skupiny Plastic People Of The Universe, o dva roky později pak v Londýně uctila 10. výročí okupace Československa. Do ČR se vrátila ještě mnohokrát. V roce 2009 například vystoupila na koncertě, který při oslavách 20 let od sametové revoluce uspořádal Havel. V roce 2012 Baezová v Praze debatovala o lidských právech a podepisovala svoji knihu Můj hlas je dar (Vzpomínky).

V Česku Baezová naposledy vystoupila v roce 2014, zazpívala si také na desce Happiness of Postmodern Age kapely Monkey Business.

Fanoušky si podmanila už v roce 1959 na folkovém festivalu v Newportu. Své první album (Joan Baez) vydala o rok později. Nedlouho nato se seznámila se začínajícím Bobem Dylanem a pomohla mu nastartovat kariéru. Ten ji ale svým skladatelským talentem zastínil a ani jejich společný život netrval dlouho. Baezová však nikdy nepřestala zpívat jeho písně.

Za svoji kariéru hudebnice vydala přes tři desítky alb. Mezi nejznámější patří Diamonds & Rust (1975), David's Album (1969), ve španělštině natočené Gracias a la Vida (1974) či Dark Chords on a Big Guitar (2003). Mimořádná je i deska Where Are You Now, My Son? (1972), jejíž polovina byla nahrána uprostřed bombardování v Hanoji - v protileteckém krytu na staré piáno. Poslední řadové album vydala v roce 2008 podnázvem Day After Tomorrow. Na příští rok je připraven k vydání titul Whistle Down The Wind.