Sociolog v Blesku: Hříchy politiků i nedůvěra. Kolik Čechů nepůjde k volbám?
Termín voleb do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží. Bude letos účast opět rekordní? Kdo jsou Ti, kteří svůj hlas raději nechají doma a k volbám nepřijdou? Kolik je v Česku nevoličů a proč se tak rozhodli? Je něco co jejich odpor k politické scéně ještě dokáže zvrátit? Nejen na to v Epicentru odpovídal sociolog Jan Burianec z agentury STEM/MARK.
Podle sociologických průzkumů by podle Jana Buriance nemuselo letos na podzim k volbám přijít Až 35-40% české dospělé populace. Což jsou zhruba až 3 milióny lidí.
„Máme tady nějakou skupinu nevoličů, lidí, kteří buď nejsou spokojeni s tím, jaké potenciálně volené zástupce máme, tedy nemůžou se rozhodnout, pro žádnou stranu, které jsou aktuálně v nabídce. Nebo ten druhý způsob, že se o tu politiku a celkově to společenské dění, vůbec nezajímají,“ uvedl hned v úvodu Jan Burianec.
Český volič zapomíná
Mohlo by se zdát, že velký vliv na to jestli jít či nejít volit mají podle sociologa i kauzy, které jsou úzce spjaty s politickými lídry či stranami jako takovými. Připomeňme například Čapí hnízdo Andreje Babiše /ANO/ nebo kauzu Dozimetr nebo Bitcoinovou kauzu. Je ale podivem i to, že právě některé tyto prohřešky naopak voliče utužují.
„Kauza Čapí hnízdo je specifická v tom, že dokonce některé voliče Andreje Babiše, respektive hnutí ANO, dokázala v té své volbě utužit, to znamená, vlastně je motivovala, aby toho svého voleného zástupce mohli bránit,“ podotkl sociolog a dodal, že český volič rychle zapomíná.
„Ty další kauzy se týkají Dozimetru u Starostů, která už také trošku vyšuměla a jenom dokazuje, že český volič v čase zapomíná, ale také odpouští, alespoň když mluvíme o těch, kteří by potenciálně Starosty zvažovali, protože vidíme, že ty jejich preference se navrací k nějakému číslu před vypuknutí této kauzy, a pak je tady poslední kauza, ta je ze všech tří nejaktuálnějších, to je tzv. Bitcoinová kauza, která se týká ODS,“ vysvětlil sociolog.
U té vidíme podle sociologa nejaktivnější zájem veřejnosti. Podle něj je právě tato kauza velmi specifická a lidé se v ní málo orientují.
„Ani tady jsme nezaznamenali, že by na to s preferencemi potenciálních voličů SPOLU nějakým způsobem zahýbalo. Zpočátku se zdálo, že můžou přijít jenom o nějaké jednotky procent a nevypadá to, že by v těch posledních dvou, třech týdnech měli nějak významně kvůli tomu ztrácet,“ vysvětlil Burianec.
Dohoda jako zrada
Těch co ale svůj hlas nechají doma v obýváku a prostě volit nejdou je České republice poměrně hodně. Podle Jana Buriance k tomu mají hned několik důvodů. Ač už je to chování politiků či nedůvěra obecně. Ta přišla podle Buriance v době podpisu koaliční smlouvy, kdy politici tuto smlouvu vnímali jako smlouvu o uzavření stabilního politického prostředí.
„Ale naopak lidé, coby voliči, vnímali tuto dohodu jako zradu a do té doby nějaké porušení těch hranic mezi dosavadní pravicí a levicí, takže od této doby můžeme vidět, že ta nedůvěra v politickou scénu jako takovou velmi významně vzrostla a udržuje se až do nynější doby," uzavřel Jan Burianec.
10.prosince 1987 na demonstraci na Staromáku jsem vyřvával: Chceme svobodné volby! Tenkrát mě ani ve snu nenapadlo, že když je už máme, tak k nim nepůjdu jako k těm minulým. Ty podivné nesourodé předvolební slepence beru jako podraz na voliče.