Text pardubické verze Tančírny s podtitulem Masopustní obrazy z dějin národa českého vznikl při příležitosti oslav 100. výročí založení Československé republiky. Její bohatou historii přibližují herci beze slov, pouze prostřednictvím pohybu, gest a tance.
Inscenace odehrávající se v tančírně československých prezidentů ve Španělském sále Pražského hradu začíná, když končí první světová válka a vzniká Československo. Euforii a radost ze života postupně vystřídá strach z nastupujícího fašismu, ničivá válka a kolaborace, revoluce a diktatura. Další situace připomínají kolektivizaci a častušky, uvolněná šedesátá léta a éru hippies, normalizaci, Sametovou revoluci i aktuální dění.
"Každá doba má své hrdiny i slabochy, své tragédie i dobré konce. A při tom všem se tančí valčík, swing, chattanooga, rokenrol, tango, čača, disko a techno na nejslavnější dobové hity," uvedla dramaturgyně Jana Uherová.
Při úpravě a adaptaci Tančírny na československé dějiny vycházel autor ze tří knih, o prezidentech České republiky, o 100 letech české státnosti a o historii 20. století. Choreografie Tančírny se chopila uznávaná tanečnice, pedagožka a choreografka Petra Parvoničová, která s pardubickým divadlem již spolupracovala na muzikálu Cabaret. Scénu navrhl Ivo Žídek, kostýmy jsou z dílny Romana Šolce. V novince pardubické scény vystupuje téměř celý herecký soubor a několik externistů. Hudbu k představení vybíral sám režisér.
