Na rukopis se přišli podívat lidé nejen ze Dvora Králové a okolí. "Přijeli lidé například z Děčína nebo z Moravy. Návštěvníci spolu vedli i zajímavé diskuse o pravosti rukopisu," řekla Humlová. Na prohlídku lidé čekat nemuseli, provoz ve výstavním sále byl plynulý.
Muzeum také dalo lidem možnost hlasovat o pravosti či nepravosti rukopisu. Do hlasování se zapojilo odhadem kolem 700 lidí. "Zastánci pravosti mnohonásobně převýšili odpůrce," řekla Humlová.
Mnoho návštěvníků muzea překvapila velikost originálu rukopisu, který je napsaný velmi malým písmem. Rukopis tvoří sedm pergamenových dvojlistů, přičemž velikost jednoho listu je 12 centimetrů krát osm centimetrů. Na jedné straně je hustě napsáno 31 až 33 řádek textu s 14 písněmi.
Dílo, spolu s falzem Rukopis zelenohorský, sehrálo významnou úlohu v době národního obrození, mělo podpořit sebevědomí českého národa. Naposledy byl rukopis ve Dvoře Králové vystaven před 50 lety. Trvale je uložen v depozitáři Národního muzea, kam se v pondělí opět vrátí.
Rukopis muzeum vystavilo ve speciální vitríně, která udržovala teplotu mezi 18 až 20 stupni Celsia a vlhkost kolem 50 procent. Muzeum také zavedlo speciální bezpečnostní opatření, podle požadavků Národního muzea.
Vystavení rukopisu v budově Špýcharu se odehrálo v rámci výstavy Rukopis královédvorský inspirující, která začala 16. září a potrvá do 12. listopadu. Místo originálu rukopisu bude na výstavě dál jeho faksimile.
Rukopis královédvorský Hanka "našel" s dvorským kaplanem Pankrácem Borčem 16. září 1817. Dílo údajně ze 13. století bylo podle historiků zřejmě zhotoveno na počátku 19. století. Později se rozpoutal spor o pravost Rukopisů. Že jde zřejmě o falzifikáty, bylo prokázáno na přelomu 19. a 20. století a pak kriminalistickým ústavem v letech 1969 až 1970. Někteří odborníci jsou ale i nyní přesvědčeni, že rukopisy padělky nejsou. Někteří jejich vznik zařazují do 16. století.
Zdeněk Rychtera dr
