V příběhu o krvavém boji o královský trůn se režisér plzeňského nastudování soustředil zejména na detailní vystavění vztahů. "Jestli některá opera poskytuje prostor pro demonstraci, rozvinutí a vyložení erotických vztahů, tak je to právě Macbeth, jedna z mála oper, kde není milostný trojúhelník," řekl. Příběh, kde muž je manželkou vmanipulován do zločinu, jehož by se s jasnou hlavou nikdy nedopustil, je podle Otavy velice současné drama ze života, které se může odehrát v jakékoli rovině.
Hudebně nastudoval Macbetha Jiří Štrunc, jenž ho diriguje také v Národním divadle. "Je to opera poměrně stručná, stejně jako Shakespearova hra. Je složena z krátkých hudebních čísel, z nichž každé je ale naplněno nesmírnou hudební intenzitou, ať už se jedná o mimořádně náročné árie obou hlavních postav, brilantní sbory čarodějnic nebo obě dramaticky skvělá finále," popsal Štrunc.
V titulní roli skotského krále Macbetha se střídají barytonisté Martin Bárta, Vladimír Chmelo a Pavel Klečka, v roli jeho vládychtivé ženy sopranistky Csilla Boross, Ivana Veberová nebo Ivana Šaková. Macduffa ztvární Paolo Lardizzone nebo Tomáš Černý. V dalších rolích alternují Jevhen Šokalo, František Zahradníček, Radka Sehnoutková či Ivana Šaková. Autorem scény je Ján Zavarský, kostýmy navrhl Aleš Valášek.
Plzeňská opera uvedla Macbetha poprvé v lednu 1947, další inscenace byla nastudována v prosinci 1982.
