Cesta k předsudkům a podléhání rasovým stereotypům je jednoduchá, podobně jako základ příběhu inscenace. Afričan Akin Musa přišel ve své vlasti o ženu a dítě a nyní "v srdci Evropy" navázal nový vztah s běloškou. Jednoho dne policie nalezne jeho partnerku mrtvou a on spíše než na svůj žal musí myslet na to, jak se obhájit. Atmosféra v cele předběžného zadržení je o to tíživější, že v proudu vzpomínek a výčitek se zjevuje postava jeho mrtvé africké ženy. Jde o jeho vnitřní hlas, který zpochybňuje hodnoty evropského štěstí a úspěchu, za kterými se vydal.
Jařab má k tématu postkoloniálního světa zvláštní vztah. I proto chtěl svým textem poskytnout pohled na jeden tragický osud člověka. "Bílí psi a černý kočky se tak nedotýkají v ničem konkrétním dnešní situace, přesto k ní, doufám, hovoří jasným hlasem," podotkl k inscenaci.
David Jařab již od studií spolupracoval s brněnským HaDivadlem, kde se časem stal členem vedení a nakonec uměleckým šéfem. Pak s Dušanem Davidem Pařízkem vedl pražské Divadlo Komedie. Po rozpadu této scény režíroval například v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v Divadle Na zábradlí a na Nové scéně Národního divadla. V posledních letech pracuje jako režisér, autor i scénograf na Slovensku. Je autorem několika celovečerních hraných snímků i dokumentů. Věnuje se pedagogické činnosti na katedře režie pražské FAMU a publikuje.
