Kontroverzní Gergijev, v hudebních kruzích přezdívaný car nebo Ivan Hrozný, který je mimo jiné kritizován za svoji podporu přičlenění Krymu k Rusku, vedl orchestr tradičně bez dirigentské taktovky.
Za provedení Beethovenova jediného dokončeného koncertu si mladý koncertní mistr ČF Špaček vysloužil dlouhotrvající potlesk, který neutlumily ani tři přídavky složené z houslových děl Johanna Sebastiana Bacha.
"Josefa Špačka představila Česká filharmonie zatím vždy spolu s Jiřím Bělohlávkem nebo Manfredem Honeckem. Tentokrát jsme chtěli dát Josefovi příležitost s některým z dirigentských hostů. Valerij Gergijev se nám jevil jako vhodný kandidát, poněvadž je známý svou podporou mladých umělců. Josefa poznal jako koncertního mistra při svém červnovém vystoupení a jeho angažmá s potěšením akceptoval," uvedl ředitel ČF David Mareček.
V druhé části večera zaznělo Svěcení jara, jedno z nejvýznamnějších děl avantgardní hudby 20. století, známé složitými rytmickými strukturami a užitím disonance. Při své premiéře v Paříži 29. května 1913 Stravinského dílo naprosto propadlo, zejména kvůli choreografii. "Už od začátku představení se ozývaly mírné protesty proti hudbě. A jakmile se zvedla opona a na jevišti začaly hopsat copaté Lolity s nohama do X, ihned vypukla vřava," vzpomínal autor. O rok později však byla skladba v Paříži provedena koncertně, a tentokrát s velkým úspěchem.
Výběr programu vzešel z iniciativy ČF. Svěcení jara čili Obrazy z pohanské Rusi hráli filharmonici naposledy na Pražském jaru v roce 2013.
Gergijev se proslavil především jako ředitel Mariinského divadla v Petrohradě, kde je také uměleckým šéfem festivalu Bílé noci. V letech 2007 až 2015 byl šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru a od sezony 2015/2016 je šéfdirigentem mnichovských filharmoniků. Když v Praze vystupoval před dvěma lety, jeho odpůrci před koncertem rozdávali letáky s tvrzením, že používá hudbu jako nástroj ruské válečné propagandy. Letos se však žádné protesty nekonaly.
