Výstava zahrnuje rozměrná plátna i menší práce, ale i objekty ze dřeva či skla. Autor je však především malířem a malba jako taková je dlouhodobě hlavním předmětem jeho zájmu. Zkoumá její hranice a často ji redukuje až na pouhý znak, který je však plný symbolů a významů. "Malba, která odkazuje k sobě samé, je v evropském prostoru posledních 50 let poměrně častá, k rozvinutí tohoto principu přispělo především Německo s Gerhardem Richterem v čele," uvedl kurátor výstavy a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma. V tvorbě tuzemských umělců však takový přístup ještě do 80. let nebyl příliš častý.
Obrazy Petra Veselého ale i přes značnou redukci výrazových prostředků stále obsahují příběh, byť je mnohdy skryt a proměněn v nehmotné symboly. Autor ve svém konceptuálním přístupu zkoumá malbu, zjišťuje její možnosti a testuje, co vše je možné z malby odebrat, aby ještě malbou zůstala, říká Nedoma. Většině obrazů dominuje bílá barva s různými odstíny šedé.
"Šedá byla v mých obrazech dřív, než jsem si ji jako něco specifického začal uvědomovat a než jsem se pokoušel vystopovat příčiny. Nejdříve jsem ji asi vnímal jako neutrální a pro barevnou kompozici důležitou barvu. Později (...) jsem si uvědomoval vlastnosti barvy jako hmoty," říká autor k užití barev a sochařskému vidění svých maleb. V jeho tvorbě se obraz prolíná se slovem, Veselý vydává vlastní básnické sbírky, vytváří textové kresby a některé ze svých obrazů doprovází verši či úvahami.
Veselý se narodil v roce 1953. V 70. letech absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Do roku 2007 vedl ateliér malířství na brněnské FaVU a dnes učí na Střední škole umění a designu v Brně. S Vladimírem Kokoliou, Petrem Kvíčalou a Janem Steklíkem je od poloviny 80. let členem uskupení Tovaryšstvo malířské.
hrm mal
