Kudlík byl viněn z toho, že nepodal trestní oznámení a nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Soud ho ale v roce 2012 osvobodil.

Případ odškodnění řešil Obvodní soud pro Prahu 2. Proti rozhodnutí se lze odvolat k Městskému soudu v Praze. Kudlík se dnešního jednání neúčastnil, nedorazil ani jeho právník, ani zástupce státu, soudce tak vyhlásil verdikt před několika novináři. Kudlík chtěl od státu zastupovaného v podobných sporech ministerstvem spravedlnosti přes osm milionů korun odškodného rozdělených ve třech částech žaloby - kromě osobní újmy také za náklady na právní zastoupení a údajně ušlý zisk.

Kudlík stáhl část žaloby týkající se 570.000 korun, které dříve dostal. Nyní mu soud uznal dalších 400.000 korun, ze kterých mu stát již dříve dal při mimosoudním vyrovnání přes 330.000 korun jako nemajetkovou újmu a za náklady na obhajobu, což stát podle soudce Petra Velemana i přeplatil. Nyní podle výpočtu soudu zbývá doplatit 56.000 korun. Zbytek nároku soud neuznal. Údajně ušlý zisk se podle Velemana nepodařil prokázat.

Trestní stíhání zasáhlo podle Kudlíka výrazně do jeho profesního i osobního života. Soudu dříve předložil listiny, podle kterých se v době podané obžaloby soudila zahraniční firma s ČR kvůli fondům, přičemž stát se v tomto sporu Kudlíka zastával a uváděl, že nemohl o trestné činnosti vědět. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti také uznal, že trestní stíhání bylo "mimořádně nesmyslné". Žádal ale zamítnutí žaloby, protože nesouhlasí s nárokem na výši odškodnění.

Policie obvinila Kudlíka v roce 1998. Obžaloba se týkala také bývalého jednatele firmy Crassus Petra Müllera. Soud oba muže v roce 2012 osvobodil. Podle tehdejšího rozsudku se neprokázalo, že by se Kudlík s Müllerem úmyslně zúčastnili miliardového podvodu. Soud je při odůvodnění označil za "figurky na šachovnici" někoho jiného. Stíhání skutečných "hráčů" bylo soudu před několika lety zastaveno.

Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.

Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Majetek CS Fondů spravovala skupina Motoinvest, jejímž spolumajitelem byl finančník Pavel Tykač. Jeho rolí v transakcích se předloni znovu začala zabývat policie, která původně v roce 2008 jeho trestní stíhání zastavila. Kriminalisté letos v dubnu podali státnímu zastupitelství návrh na obžalobu, o které žalobce zatím nerozhodl. Miliardář Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.