Původním cílem fondu spravovaného Evropskou investiční bankou (EIB) bylo dostat do evropské ekonomiky 315 miliard eur během tří let. Poslanci se vesměs shodli na tom, že prostředky z fondu se daří reálně využívat a přispívají ke zlepšování výkonu jednotlivých ekonomik i k poklesu nezaměstnanosti.
"Fond vytváří nová pracovní místa a investice do infrastruktury. Těžilo z něj už více než 530.000 malých a středních podniků," řekl eurokomisař pro zaměstnanost, růst a investice Jyrki Katainen, který fond na dnešním zasedání EP obhajoval. Výsledkem investic z EFSI bude podle něj zvýšení HDP členských zemí o 0,67 procenta do roku 2020.
Nejúspěšnějšími zeměmi v čerpání financí z fondu jsou podle Katainena Estonsko, Bulharsko, Řecko, Portugalsko a Španělsko, tedy převážně státy výrazně zasažené hospodářskou krizí. Příklady úspěšného využití financí z fondu jsou však podle něj k vidění po celé Evropě, v Polsku jimi financovali stavbu dostupných bytů, v Řecku zavedení širokopásmového internetu na venkově, v Rumunsku recyklaci odpadu. V Česku byly k polovině letošního roku schváleny v rámci EFSI operace za bezmála 400 milionů eur.
Prostřednictvím fondu, jehož fungování prosadil předseda komise Jean-Claude Juncker, se dosud podařilo dostat do evropských ekonomik 250 miliard eur. Poslanci se shodli na některých úpravách jeho fungování.
"Musíme zajistit vyšší transparentnost a zlepšit kritéria přerozdělování, aby bylo jasné, které podniky si ty investice zaslouží," připustil zpravodaj schváleného návrhu, německý socialistický europoslanec Udo Bullmann. Podle členů parlamentu spočívají schválené změny například v tom, že by měl fond v následujících třech letech zvětšit rozsah působnosti a více se zaměřovat na inovativní projekty. Větší pozornost by měl věnovat i zaměstnanosti mladých lidí v hospodářsky slabších evropských regionech.
