Pobyt ve vězení v tisíce kilometrů vzdálené zemi Markétě obrátil život naruby, vzala jej ale jako příležitost a šanci na nový život. Dnes svůj příběh popisuje jako příběh o proměně v podcastu s příhodným názvem - „Motýl za katrem“. Svou cestu k novému životu rozebírá společně s dokumentaristkou a režisérkou Markétou Oddfish Nešlehovou. „Markéta se mi ozvala, když ji propustili z vězení. Známe se dlouhou dobu a domluvily jsme se, že za mnou Markéta přijede. Společně s mým mužem jsme došli k tomu, že by to celé chtělo zpracovat jako podcast,“ říká Markéta Oddfish Nešlehová.
Příběh Markéty Klimtové začíná v Kambodži, kde se seznámila s Nigerijcem Viktorem a jeho dcerou Olivií. „Nešlo ani tak o touhu po muži jako o touhu po dítěti. V hlavě jsem měla především tu Olivii, které jsem chtěla dělat maminku,“ říká Markéta. Viktor dobře věděl, co dělá. S Markétou prý manipuloval všemi možnými způsoby, aby ji přiměl z Kolumbie na Srí Lanku propašovat 5,5 kilogramu kokainu. V srpnu roku 2015 se tedy vydala na cestu.
„Dnes už jsem přesvědčená, že to měl celé perfektně naplánované, a myslím, že podobných žen měl rozpracovaných více. Ve vězení jsem mluvila s dalšími ženami, které měly v podstatě úplně stejný příběh,“ dodává. „Nechci, aby to znělo, jako že se tím omlouvám. To v žádném případě, bylo to mé rozhodnutí a moje chyba,“ upozorňuje Markéta.
Pověsí mě, nebo zastřelí?
Za drogové delikty na Srí Lance rozdávají tresty smrti. Už na letišti na to upozorňují cedule v několika jazycích. Jakmile vystoupila z letadla, letištní kontrola chtěla vidět její kufr. Markéta věděla, že je zle. „Šli na jistotu, věděli to,“ vzpomíná Markéta na své zadržení. Podrobně popisuje mrazivé chvíle v prvním a druhém díle podcastu. „Je to jako smrt. Stojíte pod cedulí, kde je napsáno, že za jakékoliv vyšší množství než dva gramy hrozí trest smrti. Vy nevíte, jestli to myslí úplně vážně, nevíte, jestli to bude za týden, za dva, za měsíc, za rok,“ říká Markéta. V hlavě měla jen jednu otázku: „Ptala jsem se, jestli mě pověsí, nebo zastřelí.“
Právní zástupce Markétě vysvětlil, že se na Srí Lance trest smrti sice uděluje, ale nevykonává se. Jde ale pouze o dočasnou zvyklost, s každou novou nastupující vládou totiž hrozí, že se k jeho vykonávání justice vrátí.
„Je důležité připomenout, že Markéta na Srí Lance čekala téměř tři roky ve vazbě, než se dozvěděla, jaký trest dostane. Kdyby dostala trest smrti, do Česka už by se nikdy nedostala. Byly jí ale uděleny tři doživotní tresty. Jenže mezi Českem a Srí Lankou nebyla žádá bilaterální dohoda o vydávání vězňů, tak musela čekat, až kvůli ní vznikne. Čekala, až projde parlamentem, Senátem a podepíše ji prezident. I tohle v našem pořadu rozebíráme podrobněji,“ vysvětluje Markéta Oddfish Nešlehová.
Za mřížemi na Srí Lance strávila Markéta dlouhých devět let, během kterých došlo u ní k velké proměně. Začala věřit v boha a přeskládala svůj hodnotový žebříček. Sílu jí dodala právě metafora motýlí proměny. „Seděla jsem v kapličce, kam přiletěl motýl a sedl mi na obličej. Kolem mne všechno ztichlo, ostatní holky koukaly, já nemohla ani dýchat, protože mi ten nádherný modrý motýl seděl na nose. V tu chvíli jsem se nad tím zamyslela. Z té housenky, které se kdekdo štítí, se promění v nádherné stvoření,“ vypráví Markéta.
Šok z českých věznic
Vznik dohody o vydávání vězňů pro Markétu znamenal, že si trest může odsedět v Českém vězení, kam se dostala v polovině roku 2024. Součástí dohody bylo i to, že Markéta bude souzená podle českého právního řádu, soud ji vyměřil 12letý trest, přičemž téměř 10 let z trestu vykonala už na Srí Lance.
Místo úlevy ale přišel šok. Oproti Srí Lance byly podmínky v českém vězení podle Markéty tristní. „Na Srí Lance mě oslovovali jménem. U nás mi běžně tykali a oslovovali mě slovy, které ani nejsou publikovatelné. Běžně na mě různě verbálně útočili. S tím jsem se na Srí Lance nesetkala,“ popisuje Markéta. Rozdíl podle ní nespočívá ani tak v platech nebo nastavených pravidlech. Z dozorkyň na Srí Lance podle svých slov cítila především lidský přístup. „My si tady myslíme, že žijeme v prvním světě a bůhvíjak nejsme rozvinutí. Ale lidi pak rveme do různých škatulek a tabulek. Zapomněli jsme na to, co se teď můžeme učit i od lidí ze třetího světa. Není to jen o vězeňství, to je o celé společnosti. Neumíme se k sobě chovat,“ dodává Markéta Oddfish Nešlehová. Na svobodu se Markéta Klimtová dostala letos v únoru díky podmínečnému propuštění.
O případu Markéty Klimtové není v médiích k dohledání ani písmeno. „Po první rozmluvě s ambasádou jsem řekla, že si v žádném případě nepřeji, aby o mém případu bylo cokoliv zveřejněno,“ vysvětluje Markéta. Myslela přitom především na své rodiče, které nechtěla vystavit tlaku médií. Promluvit o svém příběhu se Markéta po propuštění rozhodla právě i kvůli tomu, co v českých věznicích zažila.
„I proto vznikl ten podcast. Chceme na to upozornit. Chceme otevřít cestu k tomu, aby se změnil ten systém a to, jak přemýšlíme. Markéta je bojovnice a má sílu ty věci měnit. A spolu s podcastem začínáme o Markétině příběhu točit film,“ uzavírá dokumentaristka.
Podcast Motýl za katrem z dílny Active Radio je od pondělka 27. října dostupný na všech známých poslechových platformách. Autorky si pro posluchače připravily 13 dílů, ve kterých Markéty poobyt za mřížemi se všemi mrazivými detaily rozebírá podrobně. Díly budou vycházet na Youtube kanále Motýl za Katrem pravidelně každé pondělí.
