Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Slovenska zpomalilo ve třetím čtvrtletí na 3,4 procenta ze 3,7 procenta ve druhém kvartálu. Ekonomika země tak v meziročním srovnání rostla ve 3. čtvrtletí rychleji, než byl dřívější odhad statistiků 3,3 procenta.
Hospodářství Slovenska v době klesající nezaměstnanosti podpořila spotřeba domácností a investice.
Průměrná mzda na Slovensku v meziročním srovnání stoupla ve třetím čtvrtletí nejrychleji za posledních devět let, a to o 5,2 procenta na 935 eur (23.890 korun). Vzhledem k tomu, že ceny zboží a služeb rostly pomaleji než výdělky, koupěschopnost Slováků stoupla. Platy na Slovensku jsou dlouhodobě nižší než v České republice, kde průměrná mzda ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,8 procenta na 29.050 korun.
Míra nezaměstnanosti na Slovensku podle metodiky slovenského statistického úřadu ve třetím čtvrtletí klesla na dlouhodobé minimum osmi procent z 8,1 procenta ve druhém kvartálu.
Z průzkumu statistického úřadu v domácnostech vyplynulo, že opětovně ubylo obyvatel pětimilionového Slovenska, kteří krátkodobě (méně než rok) pracovali v zahraničí nebo kteří do zaměstnání do ciziny pravidelně dojížděli. Jejich počet klesl ve třetím čtvrtletí meziročně o 11,2 procenta na 142.400 osob. Z evropských zemí nejvíce Slováků pracovalo tradičně v Rakousku a v ČR.
Slovenská centrální banka i ministerstvo financí pro letošní rok shodně počítají s růstem HDP země o 3,3 procenta. To by znamenalo stejný výsledek, jaký ekonomika Slovenska dosáhla loni.
