Podoba opatření je podle ministerstva financí v současné době předmětem diskusí a úřad jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o možnosti, že by byl tento daňový bonus nahrazen sociální dávkou. "Podpora rodin s dětmi je pro MF nadále velmi důležitá. Z tohoto důvodu jsme pro rok 2016 navrhli například další zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě," uvedl dále úřad.
"Je to nesmysl. Nevím, kde Hospodářské noviny chodí na takové nesmysly. Naopak. My jsme zavedli daňové zvýhodnění pro pracující rodiče na druhé a třetí dítě, udělali jsme to už dvakrát a uděláme to i potřetí. Takže nevím, odkud se vzala ta informace," reagoval dnes v Bruselu na informace z tisku ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Proti jeho vyjádření se ohradil šéfredaktor Hospodářských novin Martin Jašminský. "Náš článek je v pořádku, což si lze ověřit dotazem na příslušných úřadech, ať už ministerstvu financí nebo Generálním finančním ředitelství," sdělil ČTK.
Finanční správa vyplatila na bonusu při jeho zavedení před deseti lety 1,5 miliardy korun, za rok 2014 to už bylo přes devět miliard korun. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě ve výši 13.000 až 17.000 korun (podle počtu dětí) se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto "zápornou daň" vyplatí - ročně to může být až 60.000 korun, upozornily Hospodářské noviny.
Podle náměstkyně ministerstva financí zodpovědné za daně Aleny Schillerové by se daňový bonus mohl změnit v sociální dávku, aby nadále poskytoval úlevu jen pracujícím s nižšími příjmy a zabránilo se jeho zneužívání. "Ideální opatření by vedlo k zachování sociálního zabezpečení těch osob, na které byl původní institut daňového bonusu cílen, tedy k podpoře nízkopříjmových rodin s dětmi," řekla HN náměstkyně Schillerová. Kdy by mohl být daňový bonus zrušen, nelze podle ní nyní ale říct.
