"A to jak práv k dosaženým výsledkům, tak i k informacím vnášeným do společných projektů. Bez této podmínky je technologický pokrok nemyslitelný. Jsme rádi, že Čína si důležitost ochrany autorských práv uvědomuje," uvedl Bělobrádek. Zdůraznil, že Česku jde o férovou ochranu skutečných originálních výsledků, ne o "patentový fundamentalismus".

Spolupráce obou států by neměla zůstat podle vicepremiéra jen na bilaterální úrovni. "Uvítáme silnější kooperaci v evropských programech, která je stále nedoceněná," poznamenal. Za strategickou výhodu ČR považuje příslušnost k Evropské unii, která je nejen největším světovým trhem, ale také výzkumnou supervelmocí.

Česko s Čínou již v oblasti vědy a techniky spolupracuje řadu let. Každým rokem se zahajuje kolem dvaceti nových česko-čínských projektů. Týkají se zejména nových materiálů pro ukládání energie, nanočástic pro biologické a lékařské aplikace, nových druhů paliv pro letecké motory, nových léčiv nádorů nebo v zemědělském výzkumu. Na vědeckou spolupráci navazují kontakty mezi Technologickou agenturou ČR s partnerskými agenturami ve třech čínských provinciích.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka je základním předpokladem pro investice dobrá ekonomická stabilita ČR. Diplomatické vztahy obou zemí hodnotí jako možná nejlepší v historii. Kromě budování moderní infrastruktury je podle něj důležitá ale i univerzitní a výzkumná spolupráce.

Mladí lidé nejlépe navazují kontakty na půdě vysokých škol a české vysoké školy je podle Havlíčka potřeba více internacionalizovat. "Ve světě studuje 460 tisíc čínských studentů, v ČR jen 200. To je špatné číslo, máme co dohánět," uvedl s tím, že by se pro ně měla zabezpečit dlouhodobá studentská víza. Velký potenciál vidí Havlíček také v turismu. Počty čínských turistů, kteří navštíví Českou republiku, mají meziročně vzrůst o třetinu; nyní se pohybují kolem 200 tisíc turistů za rok.