Před 20 lety, 1. října 1995, vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se koruna stala volně směnitelnou měnou. Zákon rozšířil směnitelnost koruny podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance i na některé transakce kapitálového účtu. Byl rovněž zrušen roční limit pro nákup devizových prostředků fyzickými osobami.
"Pokud bychom měli korunu označit jedním výrazem, tak by se nepochybně hodilo použít výraz pevná měna. Bankovní rady ČNB v různých složeních se totiž vždy snažily držet na uzdě inflaci. To je také hlavní rozdíl oproti jiným středoevropským měnám, jejichž měnové autority nebyly zdaleka tak důsledné v cílování inflace," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Díky tomu podle něj koruna dlouhodobě posilovala k maďarskému forintu i k polskému zlotému. Posilování koruny ale bylo přerušeno intervencí ČNB v listopadu 2013.
I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška korunu odlišuje od měn okolních zemí menší rozkolísanost. "Koruna je z pohledu investora typickou měnou malého satelitu eurozóny. Aktiva denominována v korunách jsou vhodným doplňkem portfolií, ale kapacita korunového trhu nedovoluje uskutečňovat velké obchody," uvedl.
Devizové intervence ČNB jako další nástroj měnové politiky, které ČNB zahájila v obavě z deflace, vedly k navyšování devizových rezerv. Zatímco v říjnu 1995 byly v korunovém vyjádření 329 miliard korun a v předchozím desetiletí se pohybovaly od zhruba 460 do 800 miliard korun, tak nyní jsou kvůli intervencím téměř 1,5 bilionu korun.
