Eurostat v srpnu odhadoval, že meziroční míra inflace v zemích eura zůstala minulý měsíc na stejné úrovni jako v červnu a v červenci, tedy 0,2 procenta.
Velký vliv na vývoj inflace měly v zemích platících eurem ceny energií, které v srpnu klesly o 7,2 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu více, než Eurostat odhadoval před dvěma týdny. Za horším číslem stojí i pomalejší růst cen průmyslového zboží s výjimkou energií, než jaký statistici čekali původně.
V celounijním srovnání klesly spotřebitelské ceny v srpnu meziročně v 11 zemích, nejvíce na Kypru (minus 1,9 procenta) a v Rumunsku (minus 1,7 procenta). Nejvíce se ceny oproti loňskému srpnu zvýšily na Maltě (o 1,4 procenta) a v Rakousku (o 0,9 procenta). V Česku inflace zpomalila na 0,2 procenta.
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. Z deflace se země platící eurem dostaly po půl roce letos v květnu.
ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Dnešní zpřesnění údajů směrem dolů podle ekonoma Howarda Archera z organizace IHS Global Insight dále posílí očekávání, že ECB rozšíří takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky. ECB v rámci tohoto programu, který zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, pumpuje do finančního systému měsíčně kolem 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč). Šéf ECB Mario Draghi na začátku měsíce naznačil možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
