"Všechno ukazuje na to, že východní Německo zbytek země nedožene ani za dalších 25 let," sdělil ČTK Joachim Ragnitz z mnichovského institutu Ifo. "Sbližování východu a západu Německa ve smyslu hospodářského výkonu se zastavilo už před 20 lety. HDP na obyvatele je v bývalé NDR od roku 1995 stále na úrovni 75 procent západoněmeckého průměru," doplnil.
Hlavní problém vidí Ragnitz v tom, že na území NDR nepůsobí žádný velký koncern, který vytváří vysokou přidanou hodnotu. "Samozřejmě i ve východních spolkových zemích vznikla celá řada úspěšných firem. V Drážďanech, v Lipsku, v Jeně nebo v okolí Berlína je několik komerčních zón, které vykazují pozitivní perspektivy," připustil ekonom. Nevidí ale v NDR žádnou společnost, která by dokázala nastartovat růst celých regionů.
Dohánění západní části Německa podle Ragnitze v 90. letech zpomalilo příliš rychlé přiblížení východoněmeckých mezd na západoněmeckou úroveň, aniž by zároveň vzrostla produktivita práce. V současnosti je podle ekonoma hlavní brzdou pro rozvoj bývalé NDR složení obyvatelstva, které je starší než na západě země. I to je důsledek vývoje v 90. letech, kdy především mladí lidé odcházeli na západ za lepší prací.
Podle Ragnitze by se němečtí představitelé měli vzdát iluze, že se v dohledné době podaří zcela narovnat rozdíly mezi východní a západní částí země, které se spojily 3. října 1990. "Zkušenosti ze západního Německa nám ukazují, že je spíš výjimka než pravidlo, když nějaký region dožene ostatní. I na západě je mnoho strukturálně slabých oblastí, které se i přes snahu zemských vlád nepřibližují v hospodářském výkonu silnějším regionům," uvedl Ragnitz. Zmínil například Dolní Bavorsko nebo severní část Hesenska, které jsou sice součástí nejbohatších spolkových zemí, jejich hospodářská výkonnost se ale pohybuje na celoněmeckém průměru.
