Důvodem menšího zájmu o nové smlouvy jsou podle Staňury omezení při výpovědi smluv u dětí, protože je musí schvalovat podle nového občanského zákona opatrovnické soudy. Dále je trh ještě pod vlivem úvah z minulosti o možném omezení stavebního spoření v ČR.

"Očekávám, že lidé znovu začnou uzavírat více vkladových smluv. A u uvěrových smluv jsou spořitelny nuceny ty naspořené peníze použít na úvěry," uvedl Staňura. Další faktor, který nahrává stavebnímu spoření podle tajemníka asociace Jiřího Šedivého je, že na trhu vlastně není obdobná a konzervativní a výnosná alternativa spoření. "Stavební spoření dobře pasuje do naší kultury. Není důvod, aby to nebylo v ČR stejné jako v Rakousku, kde má 70 procent obyvatel stavební spoření," uvedl místopředseda asociace Jiří Plíšek.

Staňura zároveň upozornil, že zákonná omezení stavebního spoření umožňují již nyní určit zájemcům, jakou maximální úrokovou sazbu u úvěru ze stavebního spoření budou mít za šest let. Podle zákona totiž spořitelny mohou zákazníkovi dát sazbu z úvěru ze stavebního spoření maximálně tři procentní body nad sazbou vkladu a během šestileté vázací doby smlouvy o stavebním spoření ji nesmí měnit. Jelikož je v současnosti úročení vkladů u spořitelen v průměru 1,16 procenta, tak za šest let budou spořitelny půjčovat maximálně za 4,16 procenta. Nyní je to za 4,5 až 4,8 procenta. Překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření se toto netýká, u těch jsou sazby stanovovány na základě vývoje na trhu.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují. Úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.