Chorvatsko se stalo členem EU v roce 2013. Od roku 2008 ekonomika země klesla o 13 procent.
"Troufám si říct, že dokonce můžeme v letošním roce očekávat vyšší tempo růstu, než činí původní prognóza. Nemůžeme očekávat zázraky, ale letošní rok bude mezníkem našeho oživení," prohlásil na tiskové konferenci místopředseda vlády Branko Grčić. Dosavadní prognóza vlády, stejně jako odhady centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, počítá v letošním roce se zvýšením HDP o 0,5 procenta.
Chorvatsko je pod dohledem Bruselu kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu. Grčić uvedl, že lepší vyhlídky růstu by mohly ulehčit snahy země zkrotit stále rostoucí veřejný dluh, který nyní činí téměř 90 procent HDP.
Statistický úřad zatím nezveřejnil detailní údaje o ekonomickém růstu, ty má oznámit až 5. června. Podle analytiků stabilnější finanční podmínky v sousedních zemích poskytly impuls chorvatskému vývozu a průmyslové výrobě, které jsou zřejmě nejdůležitějšími faktory oživení. Mírně rostou také soukromé výdaje. Přímé investice, zahraniční i národní, a výdaje vlády však zatím stále klesají.
Analytici také varují, že konec recese ještě neznamená konec problémů chorvatské ekonomiky. "Dobrou věcí je, že pokles zřejmě dosáhl svého dna, ale nemůžeme být spokojení. Věci se zlepšují pomalu a nemůžeme ještě říct, že oživení je stabilní a udržitelné," prohlásila analytička Raiffeisenbank Zrinka Živkovičová Matijevičová. Nereformovaná chorvatská ekonomika má podle mnohých také omezený růstový potenciál a do značené míry není schopná přilákat velké zahraniční investice, napsala agentura Reuters.
