Vědci podle vicepremiéra musejí přicházet s novými nápady. "Dnes je nutné, aby se věda jako celek daleko více zapojila do hospodářství jako síla, která přímo urychluje ekonomický pokrok, zvyšuje inovační potenciál a napomáhá zavádění nových technologií," řekl.

Akademie věd pod vedením Jiřího Drahoše záměr naplňuje, uvedl vicepremiér. Požadavek na větší komercionalizaci výzkumu ale nesmí ohrozit postavení akademie jako instituce, která přináší nové objevy. "Nesmí to znamenat její oslabení ani po stránce institucionální, ani finanční, ani formální," dodal. Akademie věd podle něj musí mít zajištěno dostatečné financování a nesmí se do spolupráce s průmyslem nutit.

Bělobrádkova Rada pro výzkum, vývoj a inovace prý počítá s posílením státní podpory. Vicepremiér zároveň řekl, že česká věda má rezervy v počtech národních patentů a průmyslových licencí. Je prý také málo otevřena zahraniční spolupráci a musí zlepšit účast v evropských programech na podporu výzkumu.

Vláda toto pondělí rozhodla, že na vědu stát v příštím roce dá 28,6 miliardy korun, v dalších dvou letech mají výdaje mírně růst. Proti letošku tak vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun. Na rok 2016 bude podle Bělobrádka vedle schválených peněz k debatě další půlmiliarda, podle toho, jak se bude vyvíjet rozpočet.

Bělobrádek souhlasil s Drahošem, že podpora inovací je nastavena tak, že firmám umožňuje získávat na dotacích a daňových úlevách miliardy korun, ale samy firmy si u veřejných výzkumných institucí objednávají zakázky jen za stamiliony. Bělobrádek je proto pro podporu firemního výzkumu a inovací. Mělo by ale podle něj jít o pomoc formou fondů rizikového kapitálu na rozjezd firem, jak to funguje například v Izraeli. Tam chce Česko vyslat svého prvního vědeckého diplomata. Soukromé podniky v Izraeli investují do výzkumu až čtyři procenta HDP, dvakrát víc než v Česku.