Milenci v náruči smrti

Pro mnohé se dobrovolný odchod ze světa stává tím jediným možným řešením citových problémů. Navíc se stále častěji partnerské spory řeší zbraní v tragickém sledu: nejdřív vražda a poté sebevražda! Nedělní Blesk pátral po těch nejsmutnějších a nejtragičtějších případech, které se v České republice staly v posledních měsících! 14. 10. 2002 Příšovice Nejdříve vraždil, pak se upálil Je to tragédie století, o které se tady bude ještě dlouho mluvit. Takhle otřesný případ sebevraždy a vraždy obec Příšovice na Liberecku ještě nezažila. Zdejší praktický lékař (59) si navíc pro odchod z tohoto světa zvolil tak otřesný způsob, že z něj jde děs. Polil se benzínem a škrtl zapalovačem... Zatím poslední případ milenecké vraždy a sebevraždy se odehrál toto pondělí. "Lékař večer navštívil zdravotní sestru (27) ze svého střediska. Jejich vážná známost loni skončila. Muž ji před očima matky několika ranami zastřelil," popisuje policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Muž prý střílel legálně drženou pistolí ráže 9 milimetrů. Vrah se pak vrátil do zdravotního střediska, ve kterém jinak pomáhal lidem od bolesti a zdravotních problémů, a zamířil na toaletu. Tady se postřelil do hlavy. Smrt však nepřišla, a tak na sebe lékař vylil celý kanystr benzínu a pokusil se upálit. Jeho kolegové ze záchranky ho odvezli do nemocnice s těžkým zraněním a popáleninami třetího stupně na 90 procentech těla. Jaký byl motiv hrůzné tragédie? Podle policejní mluvčí osobní vztahy mezi lékařem a jeho bývalou milenkou. "Je to u nás tragédie století," řekl Nedělnímu Blesku student z Příšovic. Ve středisku sice navštěvoval jiného lékaře, ale vraha znal dobře od vidění. "Na vesnici patřil k místní honoraci, byl vážený a měl velmi seriózní vystupování. Nevím, co mu tak najednou hnulo myslí. Místní lidé jsou v šoku a o ničem jiném se tady nemluví. Sestřičky ze střediska ještě včera plakaly." Ve zdejším regionu je to už druhý případ upálení. Před několika lety se mezi řekou Jizerou a rybníkem Písečákem upálil starší muž. Ten sice nikoho nepřipravil o život, ale motiv sebevraždy byl také nejspíše osobního rázu. 10. 10. 2002, Brno Svět košil - svět hrůzy Blížilo se poledne, když v malém krámku v centru Brna suše práskly výstřely. Bílá halenka krásné mladé dívky (24) se rudě zbarvila krví a pak se do vyděšeného křiku zákaznic ozvala třetí rána. To se vrah - odmítnutý muž (36) ze severní Moravy - právě pokusil o sebevraždu... Záchranáři měli ve čtvrtek 10. října plné ruce práce. Do brněnské Kozí ulice je přivolala šokovaná zákaznice obchodu Svět košil, která se právě stala svědkem hrůzné tragédie. Když se probírala sortimentem, vstoupil do krámku muž. Nejdříve si podle všeho vybíral kravatu, pak ale následovala rozepře. Poté vytáhl zbraň a dvěma výstřely trefil mladou prodavačku do břicha a hlavy. Žena se zhroutila na kachlovou podlahu. Muž se pak střelil do hlavy a zanechal po sobě děs, zmatek a zmar. A smutek v rodině mladé ženy, která během převozu do nemocnice zemřela. Vrah byl s těžkým zraněním předán do rukou lékařů... Motivem jedné z posledních podobně smutných událostí byla nešťastná láska. Oba spolu totiž několik let žili, ale lásku vystřídal rozchod. Ten nešťastný muž neunesl. Do obchodu za svou bývalou několikrát přišel a už dříve se pokusil zabít. Tentokrát se mu to podařilo. Do hrobu však vzal i tu, kterou nejvíce miloval. 9. 10. 2002, Bludovice Milenci se spolu oběsili na stromě Byla to velká láska. Jejich touha po společném životě byla tak silná, že je nakonec přivedla na myšlenku společné smrti. Co přimělo Renatu S. (20) z novojičínské části Loučka a Petra A. (18) z Bludovic k tomu, že si vzali lano a společně se na něm oběsili, už asi nikdo nezjistí. Zamilovaný pár si za místo odchodu z tohoto světa zvolil lesík v Bludovicích. Na větev stromu si mladí milenci uvázali tažné lano z auta a po posledním polibku se společně oběsili. "Byl to spíš raubíř, ale když jsme byli spolu sami, byl nesmírně hodný. Rozbít výlohu, toho by byl schopen, ale dobrovolně si vzít život, to mi k němu nejde," vzpomíná Tereza Vltavská z Nového Jičína, která s Petrem v minulosti chodila. Rodiny zemřelých milenců mlčí, policie na případ uvalila informační embargo, a tak vzniká prostor pro šíření fám, domněnek i »zaručených« pravd. Petr a Renata se poznali v Bludovicích, kam dívka jezdila na ranč s koňmi. "Byli do sebe strašně zamilovaní. Ani ve snu by nás nenapadlo, že něco takového udělají," přemýšlely mladé dívky, které se ve čtvrtek přišly do smuteční síně naposledy rozloučit s kamarádkou. Podle několika místních lidí měli lásce Petra a Renaty bránit rodiče. "Slyšela jsem, že tatínek dívky měl toho hocha snad vyhodit z bytu, když je načapal spolu," prohlásila žena středních let z Bludovic. Oba zamilovaní prý také špatně nesli, že jsou bez peněz. Renata, která se vyučila cukrářkou, marně hledala práci a Petrovi se nepodařilo ani vyučit se automechanikem, přestože mu motorky a automobily učarovaly. "Měli prý domluvené místo v dřevařské firmě v Šenově, ale nakonec údajně chtěli jen Renatku a jeho ne. Ona z lásky k tomu chlapci to místo také odmítla. Chtěla, aby pracovali spolu. Asi neunesli existenční problémy," mínila další žena. Milenci spolu sice zemřeli v jednom okamžiku, smuteční obřad měl však každý zvlášť. Pozůstalí dokonce mezi obřady dokonce ponechali tříhodinový odstup. Také těla zemřelých nebudou odpočívat vedle sebe. Zatímco Renata bude mít pomníček v urnovém háji v Novém Jičíně, její láska byla uložena do hrobu v Bludovicích. 13. 2. 2002, Nové Strašecí Velkou lásku zahubily výfukové plyny Na ten den Václav Volf nikdy nezapomene. Na dohled od Nového Strašecího stál opuštěný modrý Ford Granada a už zdálky věštil smrt. "Auto bylo neprůhledné, uvnitř byl takový opar a mělo orosená všechna okna. Podíval jsem se dovnitř a pak už jsem utíkal pro policii," vzpomíná na nejhorší chvíle v životě svědek Václav Volf. V autě byli dva mrtví - Simona Hejsková (17) a Dušan Zenkl (23). Ona z Liberce, on byl z Kladna. Tulili se k sobě, Simona měla hlavu na Dušanově rameni a i po smrti se drželi za ruce. Z výfuku vedla levým zadním oknem do automobilu zelená hadice... Mladičká a velmi hezká Simona se s Dušanem seznámila někdy před Vánocemi. Nejdříve si posílali textové zprávy mobilním telefonem, pak se začali vídat a poslední týdny před tragédií byli vlastně neustále spolu. Jejich štastná cesta životem skončila vpředvečer svatého Valentýna, 13. února 2002. Dnes už nikdo nezjistí, proč se rozhodli společně zemřít - a navíc tak hrozným způsobem, jakým je udušení výfukovými zplodinami. Jisté je jen to, že se na smrt pečlivě připravili. "Tak dokonalou přípravu k sebevraždě jsem ještě neviděl," říká policista Stanislav Čapek z rakovnické policie, který na případu pracoval. Okna automobilu někdo pořádně ucpal kusy hadrů, navíc je ještě zpevnil alobalem a přelepil páskou. Ústí hadice bylo rozšířené, aby motor předčasně nezhasl. Miroslav Hejsek - Simonin otec - Nedělnímu Blesku řekl, že se mu Simona tři dny před smrtí svěřila, že láska s Dušanem skončila. V autě se našel dopis na rozloučenou psaný Simonou: "Nebaví mě jíst, spát, přemýšlet, ani nechci řešit problémy... Vidím nás dva, jak vedle sebe v bílém ležíme ve dvou truhlách a jak obě naše rodiny truchlí a přemýšlejí, jak nás vychovali a jak jsme spolu žili..." 10. 8. 2001, Sedlečko Maminku jim rozprášili Smutný konec měl příběh Jiřiny Danekové, kterou zastřelil loni v létě odmítnutý milenec Mirek Dušek. Mrtvá nemá nikde hrob. "Nechali jsme ji spálit v krematoriu a popel rozprášit na rozptylové louce," řekli nám pozůstalí. Jiřinin manžel Ludovít je znovu ženatý a bydlí dál v bílém dvojdomku čp. 49 hned u drůbežárny. V oknech jsou stejné květiny, jako měla Jiřina. Ani vrah nemá hrob. Jeho maminka bydlí na karlovarském sídlišti Růžový vrch a vražda spáchaná synem ji poznamenala tak, že s nikým nemluví. K vraždě došlo loni 10. srpna v obci Sedlečko na Karlovarsku na dvorku dvojdomku čp. 49. Odmítnutý milenec Mirek Dušek (47) si počíhal na 41letou Jiřinu Danekovou a třikrát jí prostřelil hlavu. Máma dvou synů, 17letého Luďka a 18letého Patrika, padla k zemi mrtvá. Opilý vrah ujel z místa z činu na kole, po 300 metrech přesedlal do trabanta, s nímž ujel 16 kilometrů, než zapadl do bláta. Pak se ze své pistole Valter P 38 ráže 9 milimetrů střelil do prsou. Zemřel na stráni zhruba 150 metrů od rojnice policistů, kteří ho hledali se psy a vrtulníky. Není vyloučeno, že byl zpopelněn ve stejné peci v Rybářích jako Jiřina. Popel vraha i oběti možná leží na stejné rozptylové loučce na karlovarské periférii Rybáře. 18. 3. 2001, Stonařov Do pekla s sebou vzal další tři lidi Proboha, co se to vlastně v lidech děje? Mladík Martin (21) poslal v březnu 2001 ve Stonařově na Jihlavsku na věčnost nejen svou bývalou přítelkyni Štěpánku (19), ale i její rodiče. Pak obrátil zbraň proti sobě a zanechal za sebou krvavou spoušť i zcela šokovanou vesnici. Dodnes není ve Stonařově nikdo, kdo by o tragédii hovořil naplno. Hořkost zbytečné smrti jen tak nevyprchá... Všechno se odehrálo v noci ze soboty na neděli. Martin spatřil na diskotéce svou bývalou lásku Štěpánku, jak se baví s přáteli. Těžko říci, jestli ho přepadl smutek nebo žárlivost. Jisté je, že v neděli kolem čtvrté hodiny vnikl přes garáž a sklep do domu Štěpánčiných rodičů. Vytáhl lovecký nůž a Josefa (48) a jeho ženu Ladislavu (46) sprostě ubodal. Zakrvavená těla odtáhl do ložnice, vzal loveckou kulovnici, kterou měl myslivec Josef doma uschovanou, a počkal si, až se domů vrátí Štěpánka se sestrou Kristýnou. Když se nic netušící dívky vrátily z diskotéky a odemkly dveře, přivítal je pohled do ústí zbraně. Martin Štěpánku chladnokrevně zastřelil, poslední rána pak patřila jemu. Kristýně se naštěstí podařilo utéct. Pohled na rozbodaná a rozstřílená těla šokoval i otrlé policisty a pohřebáky. Stejně jako motiv, který Martina k činu vedl - rozchod, ke kterému Štěpánku přinutili její rodiče, protože Martin měl velké problémy s alkoholem. Ten hrál prý velkou roli i v osudný den, kdy Martin vnikl do domu, aby se Štěpánce a jejím rodičům pomstil. Msta však nebyla sladká, ale krvavá a nespravedlivá... Rozchod se Štěpánkou přitom nebyl prvním traumatem v Martinově životě. Dva roky před stonařovskou tragédií se totiž při autohavárii zranila jeho tehdejší přítelkyně Věra. I tady úřadoval alkohol a i v tomto případě rodiče dívku přinutili k tomu, aby se s Martinem rozešla. "Byl to hodný, šikovný kluk, ale trochu frajer. Neměl tolik pít," zavzpomínala na Martina matka jeho kamaráda.