V davu si jich nevšimnete, nevlastní okázalé vozy ani sídla, každý den jezdí do zaměstnání jako všichni ostatní. Přesto jsou něčím zvláštní. Profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Čermák (56) a předseda Skandinávského domu Michal Švec (33) převzali v prosinci z rukou finské velvyslankyně, J. E. Heleny Tuuri, Řád finského lva.

„Českým občanům se tento řád uděluje jen zřídka. Během sta let nezávislého Finska jej obdrželo méně než 20 Čechů,“ řekla Tuuri Blesku. Michal Švec i přesto získal řád ve třídě rytíř, Jan Čermák se stal rytířem I. třídy. Prestižní státní vyznamenání bylo oběma uděleno za výjimečné zásluhy o šíření povědomí o finské kultuře v Česku.

Předání řádů probíhalo skromně, Česku ale přineslo dva rytíře, na které můžeme být pyšní.
Předání řádů probíhalo skromně, Česku ale přineslo dva rytíře, na které můžeme být pyšní.
Autor: Archiv Michala Švece

Mladší z obou nových českých rytířů, Michal Švec, vystudoval finštinu a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Od roku 2008 je předsedou Skandinávského domu, severského kulturního centra v České republice, kde se scházejí všichni, kterým učarovaly severské země a nestačí jim „jen“ číst knihy tamních autorů.

„K evropskému Severu jsem se dostal naprostou náhodou. Před dvaceti lety jsem byl jako dítě na letním táboře ve Finsku. Země, její kultura, jazyk a lidé mi natolik učarovali, že už jsem u Finska a finštiny zůstal napořád. A nikdy jsem toho nelitoval,“ prozradil Blesku Švec, pod jehož vedením zorganizoval Skandinávský dům několik set kulturních akcí, zrealizoval podzimní festival Dny Severu, či koordinoval kampaň #ReadNordic. A je toho víc.

Jako v pohádce

Jaký je však pocit stát se dnes v Česku rytířem? „Velmi neobvyklý, člověk si připadá skoro jako v pohádce. Kdo někdy nesnil o tom, že se stane opravdovým rytířem? Ale vážně. Řád je vynikající ocenění nejen mé práce, ale celé mnohaleté činnosti Skandinávského domu, všech skvělých kolegyň a kolegů z Prahy i Brna,“ říká skromně Švec.

O udělení státního vyznamenání se dozvěděl od velvyslankyně na vernisáži výstavy finského designu a architektury. „Téhož večera jsme šli ještě do Obecního domu na monumentální Sibeliovu symfonickou báseň Kullervo, takže to byl velmi finský a velmi slavnostní den,“ vzpomíná. Řád finského lva je obrovskou poctou, které se i ve Finsku dostane jen málokomu. Obvykle se dává za výjimečné a nezřídka celoživotní zásluhy. „Proto mě jeho udělení nesmírně překvapilo, stejně jako mé blízké.“

Řád finského lva se českým občanům uděluje jen zřídka.
Řád finského lva se českým občanům uděluje jen zřídka.
Autor: Tonda Tran

J. E. Helena Tuuri zase Blesku odhalila, jak vnímají naši zemi Finové. „Česko je ve Finsku oficiálně reprezentováno ambasádou v Helsinkách, kterou vede velvyslanec Ivan Jukl. V historii obou zemí se najde mnoho společného. Finové oslavili svých sto let loni, letos k tomuto jubileu mohou pogratulovat Čechům a Slovákům,“ říká.

Mezi Finskem a Českem existuje ale více vazeb než jen těch oficiálních. „Oba národy mají společnou lásku k literatuře a hudbě. My Finové velmi dobře známe Smetanovu hudbu a Haškova Dobrého vojáka Švejka, novely Franze Kafky, Milana Kundery a dalších. Osobně bych si přála, aby do finštiny bylo překládáno více děl současných českých autorů.“

Češi a Finové rovněž stejně milují sporty jako hokej, volejbal, atletiku a podobně. Čeští sportovci jsou ve Finsku velmi známí. „Kdo by neznal Jaromíra Jágra, Dominika Haška, Věru Čáslavskou, Martinu Navrátilovou či Jana Železného? Emil a Dana Zátopkovi jsou dodnes vnímání téměř jako čestní občané Finska po hrdinských představeních na olympiádě v Helsinkách 1952,“ dodala Tuuri. „Česká republika je jedinečně krásná země. Můžeme jen snít o tom, abychom ve Finsku měli alespoň třetinu vašich hradů!“

Přestože je Michal Švec rodák ze Šumperka, zejména Pražanům představuje kouzlo severských zemí už řadu let.
Přestože je Michal Švec rodák ze Šumperka, zejména Pražanům představuje kouzlo severských zemí už řadu let.
Autor: Tonda Tran

Nějaký takový by možná slušel i oběma novým českým rytířům. Ti však zůstávají bez velkých poct a výsad. „Hodnost rytíře je spíše formální pocta, s konkrétním titulem, který by si držitel uváděl u svého jména, spojená není. Seveřané obecně titulům moc neholdují, většinou nepoužívají ani ty akademické,“ uzavírá Švec. „Každý se zasazuje o to, aby dobrou pověst mělo už samotné jméno, skoro nikdo se neschovává se za ochrannou hradbu titulů. Možná proto, že dobré jméno a pověst člověka je koneckonců to jediné, co přetrvává i po smrti. To ostatně věděli už Vikingové.“

Fotogalerie
6 fotografií