14°C
Zatímco loni bylo beznadějné protlačit se zvenku na nástupiště metra Hlavní nádraží v Praze, letos pořadatelé upozorňovali návštěvníky předem skrz Facebook, aby utvořili volné uličky k přístupu ke schodišti do metra. A opravdu byl dav lidí pozorný a prostor utvořil.
I přesto se našli tací, kteří byli i tak nespokojeni. „Nemám rád davy. Nechápu, jak to tady mohou povolit. Takhle mi ujede vlak,“ stěžoval si kolemjdoucí muž, který se neomaleně nevydal uličkou, ale vstříc do chumlu lidí.
Poslechněte si část Rybovy mše vánoční, která zazněla na Hlavním nádraží. Eva Fornálová
Sledování ze všech možných míst
Rybova mše se halou rozezněla krátce po jedné hodině odpolední. To přilákalo na akci i ty, kteří o ní ani netušili, a tak měli hudebníci rázem několik stovek posluchačů, kteří třičtvrtě hodiny s nadšením poslouchali ze všech možných koutů, aby měli co nejlepší výhled. Někteří tak vylézali na zídky, další na automaty a jiní se jen pokoušeli stavět na špičky.
V orchestru lidí, kteří se viděli na hlavním nádraží poprvé pár minut před zahájením, bylo možné vidět a slyšet dechové, žesťové i smyčcové nástroje. Na varhany doprovázel Jakub Přibyl. Hlavními zpěváky pak byli Miroslava Pilcová Časarová jako soprán, Martina Bauerová jako alt, Jakub Turek za tenor a Lukáš Hynek Krämer jako bas. A aby všichni sboristé, zpěváci a orchestr udrželi tempo, nechyběl uprostřed dirigent Lukáš Prchal, který všemu velel ze štaflí.
Obrovský aplaus zazněl hned dvakrát. Lidé byli ze sedmnáctého ročníku stejně tak nadšeni jako loni. „Určitě to stojí za to zažít. Chodíme si sem zazpívat pravidelně,“ říkala Marie, která si přinesla s sebou noty.
