8°C
Chovatelé navrhli pět jmen, inspirovali se především svahilštinou. Názvy připomínaly Afriku, která je domovinou hrabáčů. Až do 26. září jste vy, čtenáři Blesk.cz, rozhodovali, zda měsíční samička bude Imara (Silná), Sawa (Správná), Mhanga (Hrabáč), Nyota (Hvězda), Imani (Víra).
Nejvíce hlasů, 30 procent, získalo jméno Nyota. Za ním se umístila Sawa s 24 procenty a Imara s 22 procenty.
Křest se bude konat na Jubilejní slavnosti 28. září, kdy zoo oslaví 85. výročí. Jaká osobnost bude patronem malého hrabáče kapského, se ještě neví.
Malého hrabáče ukázala zahrada návštěvníkům poprvé o víkendu 10. a 11. září. Mládě skvěle prosperuje, samo saje mléko od maminky Kvídy a jeho zdravotní stav je naprosto v pořádku.
Hlavní náplní dne malé samičky je zatím růst a sílit. Tomu věnuje veškerou energii, kterou získává pitím mléka a spánkem. Vzhůru je jen krátké intervaly. V nich už ale začíná zvědavě zkoumat své okolí.
Je to čtvrté mládě
Malá samička je již čtvrtým potomkem samice Kvídy, která přicestovala do Prahy v roce 2006 jako roční mládě z nizozemské Burgers' Zoo v Arnhemu. První dvě mláďata zemřela, třetí jí pomohli vypiplat chovatelé. Tentokrát se ale o svou dcerku dokázala vzorně postarat sama.
Mládě tentokrát Kvída porodila přímo před zraky návštěvníků. Ihned po porodu si správně lehla, aby od ní mohlo pít. Malý hrabáč začal sám aktivně hledat matčiny struky a už po hodině a půl se poprvé pokusil sát mateřské mléko. Pití opakoval nejdříve častěji a potom v pravidelných, asi dvouhodinových intervalech.
Je to cvalík
Porodní váha mláděte byla přes 1400 gramů, což potvrdilo, že čím starší a zkušenější je samice, tím větší má mládě. Kvída bude malou plně kojit zhruba do pěti měsíců. Pak začne pomalu přecházet na stravu rodičů, tedy na kaši a nakonec i na červy.
Na výchovu bude Kvída sama. S tátou Dracem přijde dcerka do kontaktu až po odstavení. Rodinné vazby mezi nimi ale nebudou. Bude ji jednoduše považovat za nového hrabáče v expozici.
Podle mluvčí zoo Hany Matoušů na tom není nic zvláštního. I v přírodě vychovává matka mládě vždy sama. A to ne proto, že by se »neměli« hrabáči rádi nebo nevyhledávali vzájemnou společnost. Důvod je praktický. V určitém areálu je vždy schopno se uživit jen jedno zvíře.
Podívejte se na mládě hrabáče:
