14°C
Palackého most v Praze je třetí nejstarší dosud stojící přemostění přes Vltavu, na svém místě se nachází od roku 1878. Vzhled této stavby zásadně ovlivnil závěr druhé světové války, kdy se roku 1945 centrum české metropole stalo terčem bombardování.
Most u Palackého náměstí letecké pumy závažně poškodily a stopy po náletech zde zůstaly několik let. Až mezi roky 1950 a 1951 proběhla rekonstrukce stavby, díky které nastaly pro toto místo zásadní změny: Palackého most se rozšířil, díky čemuž mohly auta i tramvaje začít jezdit vedle sebe.
Ze dvou mýtných domků, které stály na novoměstské straně, však zmizela jejich svrchní část. Všechna čtyři sousoší, která stála na mýtných budkách, se přemístila do parku na Vyšehradě. „Na novoměstské straně byl most propojen s předpolím nálevkovitým způsobem na úkor mýtných budek se sousoším,“ potvrdil redakci Blesk.cz odborník Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.
Sochy s národními motivy
Právě vznik soch pro Palackého most na konci 19. století je kapitolou, která dává vzpomenout na národní hrdost našich předků. Na výzdobu už stojící stavby přes Vltavu vypsala Praha roku 1881 sochařskou soutěž.
Město oslovilo devět umělců. Návrhy hodnotila osvědčená porota z Národního divadla, ve které zasedal i nový člen František Ženíšek. Odborníci nakonec jako vítěze označili Josefa Václava Myslbeka.
„Soutěž nepředepsala umělcům přesné téma, proto je zajímavé sledovat osobité pojetí každého sochaře. Například Tomáš Seidan navrhoval umístit na budky alegorii čtyř řek – Vltavy, Sázavy, Berounky a Labe. Josef Mauder spojil v historii Přemyslovce s Janem Husem a Janem Žižkou,“ nechal nahlédnout na další návrhy tehdejší soutěže Jan Zemánek.
Promyšlené umístění soch
Vítězný Myslbek umístil na podstavce čtyři sousoší: na novoměstské straně to byly sochy Přemysla a Libuše, kde Libuše pozdviženou paží směřovala k Hradčanům. Naproti Lumír s Písní byli šikmo obráceni k Vyšehradu. Na smíchovské straně Palackého mostu se pak objevily sochy Šárky se Ctiradem a Záboje se Slavojem.
Dochovaný obrazový materiál zajímavým způsobem mapuje, jak se návrhy na podobu jednotlivých sousoší postupně měnily. Na každé umělecké dílo vytvořil Myslbek několik modelů, které se nikdy nerealizovaly. Například Přemysl měl původně vypadat jako zarostlý mužný hrdina, nakonec však vznikl v podobě uhlazeného mladíka.
Vrátí se sochy na most?
Jan Zemánek z TSK se domnívá, že by Palackého mostu slušel návrat těchto sousoší. „Na smíchovské předpolí byly po válce sneseny sochy z mýtných domků. Tyto podstavce jsou zachovalé a mohou přijmout zpět sochy z Vyšehradu. Rozšíření mostu zde výrazně neovlivnilo plochu pro budoucí opětovné umístění sousoší,“ uvedl odborník.
Složitější situace nastává na opačné straně mostu. Po rekonstrukci v 50. letech se před Palackého náměstím konstrukce přilehlé křižovatky směrem na most nálevkovitě rozšířila, aby vyhovovala potřebám zdejší dopravy.
„Z tohoto důvodu je toto předpolí nevhodné pro navrácení soch do původního místa. Pro jejich návrat se nabízí možné řešení umístit sochy na pylon přilehlý k mostu a založený do náplavky pod mostem,“ vysvětlil Jan Zemánek.
Sousoší by se tak ocitla na podstavcích, které by Myslbekova umělecká díla vynesly na úroveň mostu. „Toto řešení by dokonce v podélném směru mostu lícovalo se sochami na smíchovské straně,“ dodal Jan Zemánek. Kdy by se sochy mohly na Palackého mostě znovu objevit, není v současnosti stanovené.
K předmostí stavby na novoměstské straně patří Pomník Františka Palackého, který dal kromě pomníku název zdejšímu náměstí i mostu. Prostor se v dnešní výšce nachází po asanaci terénu v oblasti zaniklé historické osady Podskalí a zvýšení nábřeží v roce 1896.
Prohlédněte si historické snímky, modely nerealizovaných soch i jejich současné umístění na Vyšehradě:
