8°C
Dobré odpoledne, vážení čtenáři. Senát Krajského soud v Brně vedený soudcem Petrem Jirsou rozhodne o trestu pro Radúze Š. (23), který je obžalovaný z brutální vraždy studentky a své bývalé přítelkyně Kateřiny O. Tragédie se odehrála letos 8. března v odpoledních hodinách v areálu arboreta Mendlovy univerzity v Brně. Za činem Radúze Š. podle žalobkyně Evy Žďárské stála jeho narcistní povaha a fakt, že se s rozchodem s dívkou nedokázal vyrovnat. Žalobkyně navrhla pro Radúze Š za promyšlený a brutální čin vězení v rozmezí od 18 až 20 let.
Místo květin k MDŽ si vzal na Katku nůž. Obžaloba chce až 20 let vězení
Vražda Katky v arboretu byla obzvláště brutální: U soudu byli zděšeni i otrlí kriminalisté
Vrah Katky (†24) útočil nožem na intimní partie: Cítil se ponížený, míní psycholožka
Před soudní síní je tlačenice. Odhadem čeká na vpuštění do jednací síně a na verdikt kolem 30 lidí. Mnozí z nich jsou spolužáci zavražděné dívky, ale i známí Radúze Š.
Napětí před soudní síní stoupá. Člen justiční stráže po poradě se soudcem vychází na chodbu. Do síně je volána státní zástupkyně, zmocněnkyně rodiny zavražděné a pochopitelně i obhájkyně Radúze Š.
Eskorta právě přivádí Radúze Š. špalírem na chodbě k soudní síni. Mladý muž klopí hlavu, nelíbí se mu fotoaparáty a kamery televizních štábů.
Soud shledal Radúze Š. vinným z vraždy Kateřiny O.! Odsedět si má 18 let ve věznici se zvýšenou ostrahou.
Radúz Š. také musí zaplatit Katčině matce 800 tisíc korun, otci 700 tisíc korun a bratrovi 600 tisíc.
Podle soudce se čin odehrál tak, jak jej prezentovala obžaloba. „Je zřejmé, že došlo k usmrcení dívky tak, jak popsali znalci. Její smrt zavinila jiná osoba, útok druhé osoby,“ uvádí soudce. Dívka neměla šanci přežít, utrpěla dvě rány do hlavy, které zasáhly mozek a byly smrtelné.
Za klíčové důkazy považuje soudce záznamy z kamer. „Jasně orámovaly dobu spáchání činu. V čase 15.54 až 15.58 ohlásila svědkyně z arboreta nález těla. Cesta z lávky na místo činu představuje 2,5 minuty, 215 metrů,“ vysvětluje soudce. Předseda senátu dále popisuje časové rozložení činu. Kateřina přišla na místo v 15.49, svědkyně přišla k místu v čase 15.56.30. Z těch důkazů je jasné, že se Kateřina O. bránila a ten zápas trval nějakou dobu. Doba úmrtí je podle důkazů a záznamů mezi 15.50–15.55.
Podle soudce předložila obžaloba nepřímé důkazy. Ty vyplývají ze svědectví osob a z odborných vyjádření. Dvě poslední osoby, které viděly Kateřinu O., jsou zahraniční studenti. Ti popsali muže, který se se zavražděnou setkal, i když se v něčem rozcházeli – např. v barvě vlasů. Při rekognici si nebyli jistí.
Podle svědectví je ale zřejmé, že šlo o někoho známého, který měl s dívkou domluvenou schůzku. To je jeden bod, který podle soudce svědčí o tom, že šlo o známého zavražděné. Z výpovědi matky Kateřiny přitom vyplývá, že schůzku měla mít dívka právě s Radúzem.
Obžalovaný sice u soudu tvrdil, že schůzka byla zrušena, soudce však míní, že Kateřina O. vždy dávala vědět v případě, že jakékoli setkání rušila. Toto 8. 3. neučinila. Naopak matce řekla, že chce s Radúzem Š. vše definitivně ukončit.
Soudce v rámci odůvodnění také řekl, že tvrzení obžalovaného o tom, že v osudný den panovalo nepříznivé počasí, se neshoduje s realitou toho dne. Soudce dále popisuje fakt, že schůzka byla domluvená. Dívka po konzultaci ve škole po 15. hodině skutečně zamířila rovnou k arboretu.
Soudce dále popisuje záznamy z kamer v Bieblově ulici. Na nich je v čase 16.03 vidět muž, který je velmi podobný záznamům z arboreta. Nese kabelku a nějakou textilii. Má modré kalhoty, tmavou bundu, černou čepici, čímž se shoduje s mužem v arboretu.
Soudce v odůvodnění analyzuje časový úsek 15.58–16.00 v arboretu. Místo je od Bieblovy ulice vzdáleno 340 metrů, pachatel ještě nestačil odejít. Podle soudce přelezl plot k ulici Generála Píky, která navazuje na Bieblovu. Tam je zaznamenán v 16.03 kamerami. Pohyb časově odpovídá – pachatel opouští místo, přelézá zeď a odchází do Bieblovy ulice. U domu č. 20 je pak nalezen poškozený kabát zavražděné, propíchaný, s krví. Jediný, kdo ho tam mohl umístit, musel být pachatel.
Další skutečností, která spojuje čin s obžalovaným, je podle soudce posudek znalkyně z oboru antropologie. Ta analyzovala muže na záznamech z kamer z arboreta a v Bieblově ulici. Je shoda typově v postavě, ve způsobu chůze i z valné části v obličejovém spektru.
Na tom, že je na záběrech obžalovaný, se shodli také jeho známí. Soudce míní, že jde o zásadní svědectví a důkazy, které už identifikují obžalovaného jako pachatele trestné činnosti.
Dalším důkazem jsou pak záběry z akvaparku, kam se Radúz po činu vydal. Podle soudce je jednoznačné, že na záběrech je skutečně on, navíc se u něj našla vstupenka. Na tomto záznamu při vstupu má stejnou bundu jako muž vstupující do arboreta. Jde o černou bundu, s bílými linkami na rukávech, vzadu má světlý pás – stejnou má osoba, která odchází po Bieblově ulici.
„Když odchází z akvaparku, má už jinou bundu, nese dvě igelitky, na zádech má batoh. Je otázka, co v něm nese,“ konstatuje soudce. Původní bunda přitom zmizela a nebyla nalezena ani při domovní prohlídce.
„Včera obhájkyně napadala různé důkazy, ale zásadní důkaz, tedy zmizení této bundy, zcela pominula. Proč?,“ ptá se soudce.
„Zajištěné stopy na místě činu také svědčí proti Radúzovi Š.,“ říká soudce. Řeč je o pouzdru na nůž, které tam viděli po vraždě i svědci. Pouzdo obsahuje stopy DNA zavražděné i Radúze Š. „Bylo tedy v kontaktu s oběma aktéry,“ říká soudce. Zásadní je také zjištění DNA obžalovaného uvnitř obalu nože.
„Jakým způsobem by se DNA dostala do vnitřku obalu na nůž? Jedině manipulací s nožem,“ uvádí soudce. Jiné vysvětlení se nenabízí a ani obhajoba s ničím nepřišla.
„Pachová stopa z obalu se shoduje s pachovou stopou obžalovaného, potvrdili to i znalci,“ vysvětluje soudce, proč to považuje za další důkaz proti Radúzovi Š. Odborná vyjádření z genetiky svědčí podle soudce také proti obžalovanému. Vedle kabátu byl totiž nalezen i kapesníček s DNA zavražděné i Radúze Š.
„Toto jsou důkazy, které Radúze Š. usvědčují, navazují logicky na sebe,“ konstatuje soudce. Podle něj se žádná jiná varianta nenabízí. Nikdo jiný nechtěl Katku usmrtit.
Řetězec nepřímých důkazů doplňují také Radúzova zranění. Byla čerstvá a prasklý puchýř na ruce podle znalce odpovídá pevnému úchytu nože a provádění prudkých pohybů s ním.
Podlitina u pravého oka Radúze Š. svědčí o tom, že se napadená bránila. Škrábanec na nose by zase mohl svědčit o zásahu nehtem.
Soudce hovoří o SMS Davida O., bratra zavražděné. Radúz Š. nereagoval ani na urgence, aby se ozval, že sestra není doma. „Hodinu po odeslání této naléhavé SMS Radúz Š. telefonuje na erotickou linku, to je nepochopitelné,“ říká soudce.
Soudce se také dostává k otázce motivu a osobnostní struktury Radúze Š. Obžalovaný se po rozchodu snažil tuto událost relativizovat, z výpovědí svědků je ale zřejmé, že na Kateřině lpěl, označoval ji za tu jedinou a pravou. Podle známých jej rozchod hodně vzal, utrpělo jeho ego. Tento vztah si prý vysnil. Jedné svědkyni dokonce plakal do telefonu.
Zmiňuje se také analýza telefonických hovorů a SMS: V říjnu 2015 celkem 201 telefonátů + SMS, v 90 % procentech volal Radúz.
Soudce vzal v úvahu také psychologický posudek. Radúz Š. je podle znalce narcistická osobnost, která snáší odmítnutí velmi špatně. Pocit neúspěchu u něj aktivoval agresivitu.
Soudce se ještě vyjadřuje ke včerejším výhradám obhajoby. Třeba že se policie nesoustředila i na jiné osoby ve vztahu ke Kateřině O. Soud se diví, že prověření telefonátů Kateřiny O. s jinými osobami požadovala obhajoba až v řízení u soudu a nikoliv během vyšetřování.
Obhajoba chtěla zkoumat osoby, které vstoupily do arboreta od rána. Soudce to považuje za nadbytečné. „Není racionální důvod, proč zkoumat osoby, které tam vstupují v 8 v 9 hodin ráno,“ míní soudce s tím, že protiváhou je řetězec důkazů obžaloby.
Obhajoba se také snažila zpochybnit pachové stopy, které jsou jen podpůrným důkazem. Soudce v tom ohledu odkazuje znovu na důkazní situaci v celém případu.
Radúz Š. nehnutě sleduje monolog soudce Petra Jirsy. Nijak nereaguje na hodnocení jednotlivých důkazů. Dopravází ho celkem šest členů justiční stráže. Jeden sedí po Radúzově pravé ruce, další dva po levici. Jeden strážce stojí u okna, zbylí dva u dveří.
Zásadní námitkou, kterou vznesla obhajoba, byla identifikace muže na lávce z pohledu svědků. Obhájkyně zpochybnila správný čas na fotografiích. „Porovnáním fotografií z arboreta k času 14.53 se záznamy z kamer nedošlo k záměně,“ říká soudce. „U těchto úkonů byl přítomen i obhájce obžalovaného,“ dodává soudce.
Obhajoba podle něj důkazy zpochybňuje tak, že řekne A, ale už ne B.
Obžalovaný uvedl, že v 15.00 nemohl být na místě, odcházel prý o půl třetí. Jeho matka však uvedla, že neví, kdy odcházel. „Když si zadáte spojení MHD z jeho bydliště na místo činu, vychází půl hodiny,“ říká soudce. Námitku, že se procházel v době činu na okraji Brna v Maloměřicích, považuje soudce za neprokázanou.
Podle soudce šlo jednoznačně o vraždu. Není běžné, aby si někdo na schůzku s dívkou vzal útočný nůž. Ze strany obžalovaného šlo o plánování. „Musím konstatovat jeho chladnokrevnost, z mrtvého těla svléká kabát, posunuje tělo pod keř při příchodu svědkyně. Bylo to připravené,“ říká soudce.
Z hlediska právní kvalifikace šlo tedy o přímý úmysl, zákeřný útok proti ženě, která neměla šanci se ubránit, měla celý život a profesní kariéru před sebou. „U obžalovaného chybí lítost, sebereflexe. Za polehčující okolnost lze brát jen to, že nebyl dosud trestán,“ shrnul soudce Petr Jirsa.
K trestnímu řízení se připojila rodina poškozené i zdravotní pojišťovna. Soud jejich nároky akceptoval. „Pro pozůstalé jde o tragédii, ztracený život, něco, co se nedá napravit,“ řekl soudce.
Soudce k finančnímu odškodnění rodiny ze strany obžalovaného: „Máme tady bezprecedentní brutální útok s řadou ran do celého těla včetně obličeje, to vše v sobě pozůstalí nesou. I to má vliv na výši náhrady škody,“ vysvětlil soudce, proč šel nad stanovenou hranici. Matce přiřkl nejvyšší částku, protože její vztah s Kateřinou byl vřelejší, intenzivější, její psychická újma se po činu prohloubila.
Soudce poučuje Radúze Š., jaké má možnosti. Radúz Š. po krátké poradě s obhájkyní podává odvolání proti verdiktu k vrchnímu soudu.
Tímto soudní jednání končí, děkujeme za pozornost, vážení čtenáři.
