Proč je potřeba reformu zavést?
Jaromír Drábek: „Je to proto, že celkově se výrazně zvyšuje věk dožití lidí, zároveň s tím se mění poměr těch, kteří jsou v poproduktivním věku. To znamená těch, kteří potřebují finanční zabezpečení na stáří už z jiného zdroje než ze své vlastní ekonomické aktivity. Dříve to bylo tak, že čtyři ekonomicky aktivní přispívali na jednoho důchodce, teď na něj přispívají dva a za 30 let ten poměr bude ještě výrazně jiný a bude to téměř jeden ekonomicky aktivní na jednoho důchodce. A to je neudržitelné. Je tedy potřeba ten systém doplnit o jiný zdroj. Ten zdroj není možné nalézt jinde než ve spoření.“
Jaké klady a zápory podle vás důchodová reforma má?
Vít Samek: „Myslím, že klad je, že je spoření dobrovolné. Odbory jsou přesvědčeny, že je tu část lidí, která nemá na to, aby si zvyšovala svou pojistnou sazbu. Tím záporem je vyvedení 3 % ze sociálního pojištění do druhého pilíře, čili do fondů. Ten druhý pilíř tady přece už je, penzijní připojištění se státním příspěvkem. Jediné, co je chyba, je, že neprodukuje doplňkové penze. Stačilo by tedy tento soukromý systém reformovat. Další věc je, že ta tři vyvedená procenta ze sociálního pojištění plus 2 % ze svého je málo, já si myslím, a máme to spočítáno, že by to mělo být 6–12 %.“
Pavel Kohout: „Klad je, že je to krok správným směrem. Klasický průběžný systém bude malinko upraven na návrh Ústavního soudu, to znamená, že tam bude posílena ekvivalence u vyšších příjmových skupin. Celý systém bude mírně stabilizován, aby vydržel aspoň dalších několik desítek let. Zavedení dobrovolně povinného pilíře (když se někdo dobrovolně přihlásí, tak tam povinně zůstane), to je podle mého názoru také krok správným směrem. Další správný krok je možnost odvést jedno procento hrubé mzdy rodičům, které by jinak zaplatili státu. To, co bych vytkl, je, že reforma měla být radikálnější. Měla by být výrazněji snížená odvodová zátěž práce tak, aby byla pracovní síla levnější a zvýšilo to zaměstnanost. Další zápor si myslím je, že zvýšení DPH je velmi radikální, a mohlo být slabší.“
Je nějaká záruka, že systém vydrží?
Jaromír Drábek: „Ten koncept důchodové reformy tak, jak byl dohodnut, dává prostor na to, aby to bylo stabilní řešení. Podporuji to, aby to bylo schváleno ústavním zákonem, ale až poté, co bude nalezena široká politická shoda.“
Pavel Kohout: „Pokud nové penzijní fondy budou navrženy podle rozumného zákona, tak věřím, že žádná vláda, ať už napravo nebo nalevo, nenajde odvahu, aby je vykradla.“
Vít Samek: „Myslím, že tam rizika jsou. Tím, že se vyvádějí 3 % ze sociálního pojištění, vznikne deficit v průběžném důchodovém systému. To je velký finanční závazek státu, a proto může nastat ta maďarská situace.“ (vláda fondy znárodnila, pozn. red.)
Kolik lidí podle vás do fondu vstoupí?
Jaromír Drábek: „Počítáme s 50 % ekonomicky aktivních.“
Pavel Kohout: „Když lidé pochopí, že peníze ve fondech budou jejich soukromý majetek, tak účast podle mě bude vysoká.“
Vít Samek: „Já myslím, že tam půjde 70 % ekonomicky aktivních. Instituce, které fondy provozují, spustí takovou kampaň, že tam ty lidi dotlačí. Tak to bylo i v okolních zemích. Pobídka, že 3 % dá stát, 2 % vy, je velmi silná.“
Jaký je rozdíl mezi novými fondy a těmi dnešními, soukromými? Nebude spoření jen kšeftem pro fondy?
Jaromír Drábek: „Bude muset být oddělen majetek vlastníka fondu a těch peněz, které tam mají klienti. To je hlavní záruka, aby se s těmi penězi nemohlo stát něco nekalého.“
Proč zvyšujete odchod věku do důchodu? Nepřibyla by pracovní místa, kdyby se chodilo do důchodu dřív?
Jaromír Drábek: „Na to je jednoduchá odpověď. Není možné uměle nechávat věk odchodu do důchodu na nižší hranici, než aby střední doba pobírání důchodu byla přibližně stejná. Nejde to ani obejít tím, že si řekneme, že by bylo více pracovních míst pro mladé. To jsou úvahy, které početně nevychází.“
Lidé se ptají: Kdo nás v 60 letech zaměstná?
Jaromír Drábek: „To je problém, který v minulých dobách znali piloti nebo baletky. My nemůžeme trvat na systému jednoprofesní kariéry. Každý člověk musí počítat s tím, že projde několika profesemi. Součástí opatření souvisejících s reformou jsou impulsy pro tvorbu nových pracovních míst a podpora rodin s dětmi.“
Mám 4 roky do důchodu, vyplatí se mi spořit do fondů?
Vít Samek: „Jednoznačně ne. Na doživotní penzi 10 tisíc korun od 65 let musíte mít naspořeno 2 miliony korun. Je jasné, že člověk, který jde za 4 roky do důchodu, nenaspoří v podstatě nic.“
Od kolika let se tedy ještě vyplatí spořit?
Vít Samek: „I ve 40 je pozdě, ideální je spořit celoživotně. Čím déle spoříte, tím více se vám peníze zhodnocují. Ideální výzva je: Vstupujte okamžitě, jak přijdete do prvního zaměstnání.“
Jaromír Drábek: „Já myslím, že ten reálný čas, kdy to ještě má smysl, je deset let před důchodem.“
Pavel Kohout: „Mně teď bude 44 let, ale plánuji, že vstoupím. Těch zhruba ještě 30 let, kdy plánuji, že půjdu do důchodu, mi za to stojí.“
Proč lidem s nízkými příjmy reforma nepřinese zlepšení?
Jaromír Drábek: „Já to nevidím tímhle pohledem, že někdo má pykat a jiný vydělat. Spoření do fondů jsou jen další prostředky, jak se zabezpečit na důchod. Samozřejmě pokud ten nový pilíř má být zásluhový, tak pochopitelně těm, kterým stát nabízí vysokou solidaritu v prvním pilíři, v tom druhém pilíři takovou výnosnost nabídnout nemůže.“
Vít Samek: „Reforma je postavená tak, že se sníží ta míra solidarity, o které hovoří pan ministr, to je důsledek reformy. Nebál bych se říct, že od 20 tisíc nahoru to může být výhodnější, do 20 tisíc určitě ne.“
Státní příspěvek u penzijního připojištění u soukromých fondů zůstane zachován?
Jaromír Drábek: „Je možné, že dojde k parametrickým úpravám. Po 15 letech, kdy ten systém běží, už neodpovídá. Pravděpodobně dojde k úpravám.“
Když budu spořit svým rodičům 1 % ze sociálního pojištění, budu mít pak o to menší důchod?
Pavel Kohout: „Je to příspěvek rodičům. V daňovém přiznání, které podepisuje každý zaměstnanec, bude možnost vybrat si podporu svých rodičů. Bude to výdaj státního rozpočtu navíc.“
Počítáte s osvětovou, vysvětlovací kampaní o reformě?
Jaromír Drábek: „Ve chvíli, kdy budou zákony schválené, takže zhruba v polovině roku 2012, bychom chtěli spustit osvětovou kampaň. Lidé starší 35 let se totiž budou muset rozhodnout, zda do fondů vstoupí, do konce roku 2012. Ta kampaň nebude lákací.“