Chat s expertem: Jak si ohlídat soukromí na Facebooku!

Jak rozšířit povědomí o svém blogu? V tom vám nejlépe poradí odborník na internetový marketing. A proč si Facebook za propagaci nechává platit? I jeho majitelé musí přece platit účty :)

Začnu od konce - profily zakládané už pro nemluvňata se mně osobně nelíbí. Vadilo mi to už v době, kdy Seznam propagoval svůj e-mail "na celý život", i když obdobnou kampaň nasadil Google pro svůj Gmail. A zda se bude soukromí vytrácet? To nedokáži odhadnout. Věřím ale, že další generace už budou na své soukromí opatrnější než my, pro které je internet stále velkou "magií".

Záleží na tom na jaké sociální sítí. Na Facebooku to nelze, tam z něj sociální síť dělá "virtuální hrobeček", u ostatních sociálních sítí záleží na jejich pravidlech.

Samozřejmě, rád mám přehled s kým přicházím do styku. A počítám s tím, že můj protějšek dělá totéž.

Jaký soukromý účet je používán pro správu firemního profilu nikdo neví - samozřejmě s výjimkou Facebooku.

Jak už jsem psal dříve, nic na internetu nebude nikdy zcela ochráněné. Zaheslování alba pomůže, ale stále platí že neovlivníte kdo a jakým způsobem fotografie stáhne a případně zneužije.

Jedinou variantou je zabezpečit si přístup do mobilu. Osobně bych se více bál, v případě ztráty telefonu, přístupu do e-mailu který je obvykle otevřenou branou ke všem různým profilům a údajům.

Nikdo neví, zda Facebook vaše zprávy skutečně smaže či ne a zda se nějakou chybou za pár týdnů či měsíců zase ve vašem profilu neobjeví.

Pravidla říkají, že pro každý účet by mělo být samostatné heslo. Málokdo to ve skutečnosti dodrží, ale zrovna heslo do e-mailu a k přístupu do sociálních sítí bych osobně oddělil.

V obecné rovině - může. Záleží na vašem zabezpeční účtu. Není to jednoduché (lépe řečeno může to být velmi složité), ale jste si jista, že nikdy nenecháte přístupný svůj telefon (máte-li v něm internet s Facebookem?), že nikdy neodejdete od počítače, kde jste zrovna k Facebooku přihlášena? Většina "úniků" informací neprobíhá nabouráním účtu neznámou osobou, ale spíše některým z vašich známých, který odhadne vaše přístupové údaje.

Základní zásadou pro používání čehokoliv, je používat selský rozum. U internetu platí, že cokoliv nechci, aby se na veřejnost dostalo, na internetu nesdílím. A i to co děláte ve volném čase vypovídá o vás jako o osobnosti. Personalisté tedy k veřejně dostupným informacím o uchazečích o práci obvykle přihlížejí. Opět, jak už jsem psal, záleží na typu pozice o kterou se ucházíte.

V obecné rovině to pravda je. Některé informace z internetu třeba i zmizí, ale nevíte, kdo je kde má stále archivovány.

Ptáte-li se na Facebook, tak to lze. Stačí si vytvořit skupiny uživatelů a příspěvky pak sdílet jen takto vybranému okruhu. Ale jak už jsem psal dříve, cokoliv je na internetu je ze své podstaty veřejné, takže nikdy nevíte, ke komu se zveřejněné informace kdy dostanou.

Ideální v tomto případě je najít si šikovného konzultanta a poradit se s ním. Sociální sítě obecně skýtají řadu možností propagace, ale zdaleka ne všechny jsou vhodné pro všechny typy podnikání. Využít můžete různých možností - reklamy, firemních profilů atp.

Otázkou je o ukradení identity do jaké míry hovoříme. Může samozřejmě zcizit váš občanský průkaz, vzít si na něj úvěr a způsobit vám tím v budoucnosti řadu problémů. V prostředí sociálních sítí stačí vzít vaši fotografii, jméno a falešný profil je na světě. Takový profil je potřeba nahlásit, ale hodlá-li vám někdo škodit záměrně, bude to trochu boj s větrnými mlýny.

Falešné profily u nás trestné nejsou, trestné může být chování vlastníka takového účtu nebo jeho obsah. Na Facebooku jsou takové profily ale proti pravidlům. Některé státy už ale zavedly zákony, které tvorbu falešných identit za trestnou považují.

Nemohou, Kvítku, nemohou. A je jen na vašem zhodnocení, zda je to dobře nebo špatně. Ale jsem rád, že jsem tento dotaz dostal, těšil jsem se na něj :)

Digitální stopou (digital footprint) se nazývá soubor informací, které po sobě - vědomě či nevědomě - nechváváte na internetu. Už například to, že jste poslala dotaz do Blesku je součástí vaší stopy u které jste identifikovatelná prostřednictvím IP adresy vašeho počítače. Některé informace o vás jsou dohledatelné veřejně například prostřednictvím jména či vaší e-mailové adresy, jiné jsou dostupné pouze na serverech na které přistupujete (údaje o platebních kartách, vaše IP adresa či nákupní chování). I tak ale v prostředí internetu někde existují.

Jedinou variantou je zkusit to synovi rozumně vysvětlit a doufat, že vaše argumenty přijme. Ale všichni víme, že pubertální děti obvykle jdou proti názorům svých rodičů.

Na Facebook (ale obecně na internet) dávám jen ty informace, u kterých se nebojím jejich zneužití. To je asi jediný funkční přístup. Nikdy ale nemám a nebudu mít kontrolu nad tím, co o mě budou sdílet ostatní.

Z mého pohledu je to v zásadě jedno. Pokud nebude fungovat přímý odkaz na fotografii a já ji budu chtít sdílet, tak si ji uložím a pošlu e-mailem nebo nasdílím například přes Twitter.

Složitým způsobem to lze - musel byste kontaktovat vlastníka stránky, domluvit si s ním stažení fotografií a informací a pak požádat Google o vyřazení oné stránky z indexu. V praxi ale zveřejněné informace zůstanou obvykle na dalších místech na internetu, takže zcela zakrýt svou historii se vám nikdy pravděpodobně nepodaří.

Samozřejmě, máte-li jednoduché heslo, může se do vašeho účtu někdo jednoduše dostat. Pak získá nejen přístup k osobním informacím, které jsou neveřejné (typicky k historii chatu), ale navíc za vás může publikovat informace, které vás mohou poškodit.

Naučit je správně se na internetu chovat. Stejně jako děti učíme přecházet silnici až poté, co se rozhlídneme, tak je musíme vychovat i v chování na internetu. Vysvětlit jim rizika i možnosti obrany - samozřejmě úměrně jejich věku.

Jak jsem už odpovídal, cokoliv na internetu nasdílíme, stává se do jisté míry veřejným a nad dalším šířením ztrácíme kontrolu. Takže dalšímu šíření zabránit nelze.

To by byla vhodnější otázka pro některého z personalistů. Hodně bude záležet, na jakou pozici se hlásíte. Ale jsou-li zveřejněné fotografie či příspěvky nevhodné, vaše šance to samozřejmě ovlivnit může.

Základním principem sociálních sítí je, že lze věci sdílet. Tedy jedinou skutečnou obranou je nezveřejňovat nic.

Nijak. Jsme ve věku, kdy se tomu bránit nelze (ostatně skoro každý dnes má v kapse mobil s fotoaparátem). Na Facebooku máte možnost nahlásit fotografie, které vás urážejí, ale upřímně - kolik svých fotografií na internetu ani nedohledáte?

Ať už využijete na Facebooku jakékoliv nastavení, nikdy neovlivníte co se s fotkami (ale i vašimi názory v podobě příspěvků) bude dít dál. Nemáte a nikdy nebudete mít kontrolu nad tím, kdo vámi zveřejněné soukromé informace pošle dál do světa.

Uvědomuju si, že má "digitální stopa" na internetu je poměrně velká. Na druhou stranu si uvědomuji co všechno o mě na internetu je a souhlasím s tím. Kdyby mi to vadilo a kdybych jakékoliv údaje považoval za citlivé, nezveřejňuji je.

Cokoliv zveřejníte na internetu už nikdy neochráníte. I když omezíte přístup jen svým internetovým "přátelům", nikdy nemáte jistotu jakým způsobem je využijí či nasdílí oni. Prostě co je jednou na internetu je potřeba brát jako veřejné.

To bohužel nelze. Všechny různé aplikace a nástroje, které vám něco podobného slibují jsou obvykle podvodné a jsou častým zdrojem virů a podobné havěti.

Účet na Facebooku samozřejmě zrušit lze, jednoduchý popis naleznete v nápovědě Facebooku. Lepší je z mého pohledu v tomto případě účet si ponechat a mít ho pod kontrolou (tj. ponechat v něm pouze ty informace, které chci zveřejnit), než účet nemít. To pak samozřejmě nahrává vytváření falešných profilů.

Složitě. Otázkou je, jakou míru anonymity na internetu očekáváte. Zcela anonymní nebudete nikdy - už samotný poskytovatel připojení samozřejmě vaši identitu obvykle zná. Obecně platí, že je samozřejmě potřeba oddělovat jednotlivé "volnočasové" profily od svých oficiálních profilů (i e-mailů), dále využít například program TOR.

Otázkou je co který uživatel od Facebooku (a obecně od sociálních sítí) očekává. Facebook rozhodně není povinnou součásti našeho života - ani toho virtuálního - a ve svém okolí mám řadu známých, kteří sociální sítě nevyužívají. Každopádně omezení informací, které o sobě na internetu sdělujete, je obecně správný přístup. Je třeba počítat s tím, že cokoliv jednou zveřejníte zůstává žít nějakým způsobem dál, ať se nám to líbí nebo ne.

Jestli jste alespoň jednou měl povolenu indexaci svého profilu, tak vyhledávače už vás "znají" a o vašem profilu ví. Jiná možnost tedy, bohužel, není.

Dobrý den, reálně využívám pouze Facebook, občas Twitter, profily mám ale na vícero sociálních sítích ať už historické nebo různě testovací.