Organizace OPCW se obrátila na privátní sektor loni v listopadu, když možnost zneškodnit asi 500 tun chemikálií a milionů litrů odpadních vod či tekutého odpadu na svém území odmítly Albánie a Norsko a zdráhavě se k tomu postavila i belgická vláda. Na zničení tohoto množství chemických zbraní organizace vyčlenila 40 milionů eur (1,1 miliardy Kč).
Veolia je světovým lídrem v oblasti vodního hospodářství, zabývá se ale také odpadovým hospodářstvím či energetikou, Ekokem je jednou z největších finských společností, pokud jde o odpadové hospodářství. Zájem o účast na likvidaci části syrských chemických zbraní projevilo 14 soukromých firem.
OPCW loni na podzim přijala plán na zničení syrských chemických zbraní. V něm se počítá s tím, že ze Sýrie bude odvezeno celkem asi 1300 tun nebezpečných látek. S vývozem se začalo v lednu. Zatím zemi opustilo podle dnešní zprávy Reuters 140 tun chemikálií, což znamená, že vyvezeno bylo asi 11 procent z dohodnutého množství. "Popravdě řečeno důležitý materiál ještě nevyvezli s výjimkou malého množství na začátku," řekl zdroj Reuters. Má-li se podle něj splnit červnový termín na zničení, musí se věci urychlit. "Likvidace měla začít před deseti dny a zatím jsme nezačali," citovala svůj zdroj Reuters.
Chemikálie se mají v italském přístavu přeložit na palubu amerického plavidla MV Cape Ray, vybaveného zařízením pro zničení látek na moři. O ochranu Cape Ray ve Středozemním moři se podělí NATO s ruskými válečnými loděmi. Na palubě Cape Ray má být zničeno asi 500 tun látek považovaných za příliš nebezpečné na to, aby se s nimi manipulovalo na pevnině. Cape Ray zakotvila ve čtvrtek na námořní základně Rota v jižním Španělsku, kam připlula z Virginie. Na zničení 500 tun látek bude potřeba nejméně 90 dní.
Vývoz syrských chemických zbraní je v několikatýdenním skluzu. Podle syrské vlády je příčinou zpoždění hlavně špatná bezpečnostní situace v Sýrii. Zbraně mají být přitom zničeny do 30. června. Prováděcí rezoluce RB OSN stanovuje, že do konce března mají být zničeny nejtoxičtější chemikálie včetně sarinu a yperitu.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada přistoupil na zničení svých zásob bojových plynů po chemickém útoku u Damašku loni v srpnu, při němž zahynulo více než 1400 lidí. Režim se od útoku distancoval, s likvidací ale souhlasil, aby se vyhnul hrozbě vojenského zásahu ze strany Spojených států.
