"Doufám, že Kuba využije naší nabídky, takže brzy budeme moci začít společně pracovat na pevnějších vztazích," poznamenala k chystaným jednáním šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Zdůraznila, že nejde o změnu dosavadní evropské politiky. Unie chce podle ní podporovat reformy a modernizaci na Kubě, ale stále také zdůrazňuje otázky lidských práv, které prý nadále zůstávají v jádru vztahu Evropy s tímto karibským ostrovem.
"Doufám, že Kuba udělá vše potřebné ze své strany, speciálně právě v otázce lidských práv. Odrazí se to v rychlosti postupu našich jednání," dodala Ashtonová.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes podotkl, že Praha byla diskusí o případném zahájení jednání o smlouvě účastna. "Česká republika se speciálně zabývala těmi lidskoprávními otázkami. Naši zástupci své názory uplatnili a pokud jsem informován, byly tyto názory akceptovány," řekl ministr novinářům. Pro Českou republiku je proto podle něho jednání s Kubou přijatelné a v souladu s českými úmysly a představami.
Když v roce 2006 z čela této ostrovní země odešel Fidel Castro a prezidentem se stal jeho bratr Raúl, zavedla kubánská vláda řadu reforem, včetně uvolnění přístupu k internetu, drobného podnikání a cestování do zahraničí i bez zvláštního povolení. Dialog s EU byl v konkrétních oblastech obnoven v roce 2008.
EU přitom v průběhu doby vyhodnotila, že změny v přístupu kubánského politického vedení i celé společnosti, ale také problémy ostrova a potřebné ekonomické, sociální a politické reformy jsou takového rázu, že je vhodný aktivnější přístup.
Dohoda by podle unijních představ měla pomoci na Kubě efektivněji podporovat evropské cíle i hodnoty. Zajišťovat má i kontinuitu cílů unijní politiky, včetně podpory současných reforem a modernizace, otázky lidských práv a základních svobod, ale také posílení rozvojové spolupráce.
