Nový ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce, aby se návrh zákona o Národním parku Šumava a plán péče připravovaly společně. "Jsou tam věci, které se prolínají," řekl dnes ČTK Brabec. Do konce týdne mu má nový náměstek Vladimír Dolejský říct, jak se bude postupovat dál.
Přes 50 vědců a univerzitních profesorů dnes Brabce v otevřeném dopise vyzvalo, aby šumavskou divokou přírodu ochránil a o budoucnosti národního parku rozhodl na základně přírodovědných a socioekonomických faktů. Dopis byl v lednu odeslán také předsedům koaličních stran, řekl ČTK vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Czechglobe Akademie věd ČR Pavel Kindlmann. Vědci a ekologové prosazují, aby se zhruba polovina území parku ponechala přirozeným procesům, s tím však nesouhlasí místní obce.
Nový plán péče je pro správu parku závazný, obsahuje například nynější i plánované stanovení zón nebo péči o les. Na jeho přijetí se vážou evropské dotace. Tento návrh se připravoval tři roky.
Ředitel parku Jiří Mánek (ODS), který se na tvorbě plánu podílel, ho v sobotním rozhovoru pro MF DNES obhajoval. Podle něj byl připraven v souladu se zákonem o ochraně přírody a bude určitě schválen. "Nově je do plánu péče zahrnuta ochrana soustavy Natura 2000 a také je poměrně precizně definována ochrana konkrétních zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů," uvedl dnes pro ČTK.
"Bude-li plán péče v této podobě schválen, udělá z národního parku chráněnou krajinnou oblast, která si název národní park ponechá jen na papíře," reagoval ekolog Hnutí Duha Jaromír Bláha. Kritizuje i návrh na změnu podle klasifikace Světového svazu ochrany přírody (IUCN) z kategorie pro národní parky do kategorie chráněná území se speciální péčí.
O zařazení do kategorie chráněných území se podle Mánka jednalo a hlasovalo v Radě NP Šumava. Na konec se odsouhlasilo, aby NP Šumava byl řazen ke čtvrté kategorii chráněných území. Tato zásadní změna ale podle Bláhy neodpovídá unikátním hodnotám NP a rezignuje na ochranu bezzásahových částí přírody.
Spor se vede také o první bezzásahové zóny. V novém plánu péče se má sice první zóna zcelit ze 135 na 35 ploch a zvětšit na téměř 18 tisíc hektarů (nyní je devět tisíc), bude se ale dělit do dvou kategorií. Patnáct tisíc hektarů bude bezzásahových a zbylých 2,7 tisíce hektarů ve zvláštním režimu, aby se mohlo zabránit šíření kůrovce k sousedním vlastníkům. Podle ekologů ale jde o významné lokality, například v pralese na Smrčině nebo kaňonu Křemelné.
Návrh plánu péče podle ekologů navíc kopíruje části neúspěšného zákona exministra Tomáše Chalupy (ODS) a mohl by prý umožnit i sporné projekty, jako je koridor pro lanovku a sjezdovku na Smrčinu.
