Projekt souvisí s letem evropské sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, na níž by v listopadu měl přistát modul Philae a zkoumat její jádro. Budoucí dětští kosmonauti se na ni vydají jakoby v roce 2021, kdy bude kometa prolétávat okolo Slunce, aby modul opravili a zachránili z něj data, která by přiblížení k mateřské hvězdě zničilo. Zároveň bude jejich úkolem odebrat vzorky komety a vrátit se s nimi na Zemi. To vše absolvují uzavřeni v prostoru, odkud budou moci s okolím komunikovat pouze pomocí radiového spojení, a podmínky na kometě pro ně vzniknou v jistém lomu.

"Chtěli bychom je naučit nejen, jak se odebírají vzorky, jak vědci pracují, jak složité je dostat se k takové kometě, přistát na ní, udržet se na ní, když tam není žádná přitažlivost, ale zároveň jak složitý je takový let pro člověka a jeho psychiku. Zároveň chceme popularizovat téma komety a případné inseminace života na Zemi, jak o tom hovoří jedna z hypotéz, že se možná komety podílely na tom, že tu dnes jsme," řekl na dnešní tiskové konferenci vedoucí projektu Marek Janáč z časopisu Vesmír.

Tento magazín dnes spolu s Techmania Science Center z Plzně spustily konkurz na pětičlennou posádku simulovaného letu, do kterého se do konce září mohou hlásit mladí lidé od deseti do 15 let. Od pondělí bude na webu Expedice.vesmir.cz zpřístupněna elektronická přihláška, v níž zájemci budou muset navrhnout projekt, který by byl realizovatelný během 60 sekund ve stavu beztíže. Třicet nejlepších se sejde na konci října v Plzni, kde z nich odborná porota, v níž zasedne například astrofyzik Jiří Grygar, vybere pět účastníků simulované mise.

Ti pak na začátku října absolvují předletovou přípravu, během níž se zúčastní přednášek odborníků, a poté stráví zhruba jeden den simulovaným letem na kometu a zpět. Na závěr své mise si vyzkouší skutečný stav beztíže během takzvaného parabolického letu.

Během expedice budou děti například vyrábět náhradní součástky pro modul Philae na 3D tiskárně a organizátoři pro ně připravují i nečekané události, na které účastníci budou muset reagovat. Ochutnají také skutečnou stravu pro kosmonauty.

Podle Grygara je takový let nyní za hranicemi technických možností. "Ale mladá generace se určitě dožije doby, kdy to možné bude," soudí.

Simulované lety do kosmu nejsou žádnou novinkou, a to ani v Česku. V roce 2004 se "nanečisto" vydalo na Měsíc deset českých dětí. Asi nejambicióznějším projektem tohoto druhu byla expedice Mars 500, během níž šestice dobrovolníků 520 dní simulovala let na rudou planetu. Tři Rusové, Číňan, Ital a Francouz byli téměř půldruhého roku uzavřeni ve speciálním modulu ve vědeckém ústavu v Koroljovu nedaleko Moskvy, v němž žili v podmínkách maximálně blízkých dálkovému meziplanetárnímu letu, prováděli simulované experimenty, včetně výstupu na povrch Marsu.

Na výzkumu psychologických účinků takto dlouhé mise na její účastníky se tehdy podílel i český psycholog Radvan Bahbouch. Ten bude spolu s Grygarem a jadernou fyzičkou Danou Drábovou členem výběrové komise pro nynější simulovaný let na kometu.