Šachta Lehnschafter je součástí rozsáhlého důlního komplexu na těžbu především stříbra, který byl využíván až do roku 1858. První novodobí nadšenci ho objevili v roce 1987 a začali s jeho odkrýváním. Zatím bylo objeveno 12 pater s 12 kilometry chodeb sahajících do hloubky 250 metrů. "Chodby byly zasypané, bylo potřeba odklidit desítky tun materiálu," uvedl Chaloupka, jenž stojí u myšlenky aspoň část důlního systému zpřístupnit od samého začátku.

První zvědavci mohli do podzemí nahlédnout už v polovině 90. let, pro veřejnost je štola Lehnschafter oficiálně přístupná od srpna 2012. Na návštěvníky čekají tři prohlídkové trasy, celková délka přístupných chodeb je přibližně 500 metrů. Pro zájemce je však možné připravit prohlídky na míru, až několikahodinové nebo dokonce noční s přespáním přímo v dole.

Mezi lidmi je o prohlídky stísněných prostor, kdy i středně urostlý muž musí sklonit hlavu a často i zatáhnout břicho a u některých lidí mohou vyvolávat pocit klaustrofobie, značný zájem. Podle Chaloupky však chladné a vlhké chodby, do jejichž stěn je vytesán i nejstarší objevený letopočet 1563, turisté vyhledávají spíše v době nepříznivého počasí, a to i v zimě. "V létě jsou raději u vody, i když u nás by se také mohli zchladit," řekl Chaloupka. Teplota ve štole se pohybuje kolem deseti stupňů.

Krušnohorská důlní chce postupně zpřístupňovat další chodby a také zkvalitňovat návštěvnický zážitek doplňováním replik dobových důlních strojů. "Rádi bychom před vchodem do štoly instalovali úpravnu rudy, aby lidé viděli, jak se stříbro získávalo," řekl Chaloupka. Zařazení mezi kulturní památky dává kromě jiného možnost žádat o dotace na jejich zvelebování.

V Mikulově by rádi otevřeli další důlní šachtu, Liebefrauen, do níž je vstup přímo v obci, na rozdíl od šachty Lehnschafter ukryté v lese. "Jedná se o mladší důl, takže chodby jsou již rozměrnější a lze se v nich snadněji pohybovat," dodal Chaloupka.