Přípravu inscenace provázely komplikace. Městská divadla pražská žádala o práva na uvedení s ročním předstihem a na základě požadavku autorovy agentury objednala od Jiřího Joska nový překlad. Krátce před zahájením zkoušek však málem musela hledat náhradní titul.
"Americká agentura nám napsala, že pan Albee má požadavek, který by nám znemožnil hru uvést. Vyžaduje, aby se všechny jeho hry uváděly seriálově, tedy minimálně osmkrát týdně po dobu alespoň jednoho měsíce. To je nereálné nejen pro naše divadlo, ale i pro jakékoliv divadlo v Česku a v celém středoevropském regionu," uvedl Svojtka. Nakonec se však díky Jiřímu Joskovi a jeho kontaktům v newyorském literárním prostředí podařilo u agentury vyjednat výjimku a zkoušky začaly podle plánu.
Albeeho drama tematizuje nutkavou potřebu lidí hrát hry a vytvářet si iluze. "Tohle hraní her, ať veselých a radostných, nebo zlých a zákeřných, je bytostnou lidskou potřebou stejně jako dýchání či přijímání potravy," dodal režisér. Tato hra je podle něj neobyčejně vtipná. Hovoří o zásadních a bolestných věcech s velkým humorem, který je mnohdy krutý, zlý, sžíravý, často přes čáru, ale vede ke katarzi. Navíc je to hra napínavá a překvapivá.
Drama Kdo se boji Virginie Woolfové? uvedla před pěti lety ostravská Aréna, v polovině 90. let se hrálo v Divadle v Řeznické.
