Ministerstvo letos svými dvěma rozhodnutími umožnilo zbourat v Praze dva domy, o kterých se kratší či delší dobu vede debata, zda by měly být zachovány, či nikoli. Případy jsou rozdílné, v jednom z nich se odstranění stavby dosud ani nepřiblížilo, mohou však pro oblast památkové péče a architektury znamenat precedens.

Hotel Praha z konce 70. let má kromě zastánců z řad odborníků i odpůrce nejen mezi experty, ale i mezi místními obyvateli. U něj se ministerstvo v době působení Hanákové odmítlo vůbec zabývat jeho případnou památkovou ochranou, která by demolici znemožnila. Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice za památku prohlásit odmítla - v době, kdy již byla v demisi a stvrdila tak dřívější povolení jiných úřadů k jeho demolici.

Spolu s tímto jejím rozhodnutím patří k nejdiskutovanějším krokům ministerstva kultury v letošním roce Hanákové jmenování Jiřího Fajta ředitelem NG. Sama předtím v dubnu odvolala tehdejšího šéfa NG Vladimíra Rösela a kritiku sklízela za to, že jeho nástupce odmítala vybrat v konkurzu. Rozhodla se oslovit jen některé účastníky předchozích výběrových řízení. Přestože na ni odborníci apelovali, aby v době, kdy již nemá řádný mandát, ve výběru nepokračovala, Fajta jmenovala k 1. září.

Balvín krátce poté, co na ministerstvo přišel, odvolal ředitele Národního divadla Jana Buriana v den jeho nástupu do funkce. Po intervenci premiéra Jiřího Rusnoka Buriana jmenoval zpět. Pravděpodobně chtěl odvoláním řešit i údajně slabý mandát Jiřího Fajta, po fiasku s Burianem se s ním ale jen dohodl na čtyřměsíčním odložení jeho nástupu do funkce. V polovině prosince pak jeho nástup posunul o další půlrok. Pokud nový ministr kultury jeho rozhodnutí nezmění, bude Fajt celý rok jmenovaným ředitelem instituce, kterou neřídí.

Jednou z důležitých věcí, které provázely letošní rok a budou se řešit i v tom příštím, jsou církevní restituce. Ještě několik dní mohou církevní společnosti podávat žádosti o vydání majetku. Většina se týká pozemků či staveb, několik výzev se ale týkalo i uměleckých děl. Ve třech případech stát již rozhodl, že díla vydá - jde o devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, dva obrazy Petra Paula Rubense a části Puchnerova oltáře.

Druhá část restitucí počítá s vyplacením finanční náhrady 59 miliard po ročních dvoumiliardových splátkách, první přijde do konce roku. Rozpočet MK na příští rok počítá s výdaji přibližně deset miliard korun, 3,5 miliardy z toho půjde na výdaje spojené s restitucemi - vedle splátky ještě asi 1,4 miliardy na činnost církví. Stejnou sumu MK dávalo na církve každoročně, tedy i z letošního rozpočtu 8,9 miliard; postupně se bude s výplatou finanční náhrady snižovat až na nulu.

V příštím rozpočtu MK je proti letošnímu jen třetina peněz z EU určených na obnovu památek. Je to proto, že končí současné programovací období, ve kterém MK spravovalo projekty za celkově asi šest miliard korun. Agendu ale letos vláda převedla na ministerstvo pro místní rozvoj, protože kultura údajně nezvládala dotované projekty řídit. Z 21 projektů byly v létě dokončeny jen tři.