Ochránci práv dosud předložili Sněmovně 79 legislativních doporučení. Zákonodárci podle nich upravili zákony ve 46 případech, což činí 58 procent. Od předložení doporučení do účinnosti nové právní úpravy uplynulo v průměru 3,8 roku. "Pracujeme v dlouhodobějších horizontech. Někdy je potřeba více úsilí, nevzdat se hned na začátku," uvedla Šabatová.

Nových doporučení na úpravy zákonů je ve zprávě o loňské činnosti ombudsmana celkem deset. Šabatová vyzdvihla čtyři z nich. Jde o uzákonění pravomoci inspekce práce pokutovat zaměstnavatele za neoprávněné sledování zaměstnanců na pracovišti, možnosti opatrovníka ustanoveného soudem nahlížet v řízeních ve věcech nezletilých do spisu, zavedení sdíleného důkazního břemene ve všech sporech o diskriminaci a zavedení možnosti ochránce práv podávat veřejnou žalobu do antidiskriminačního zákona.

Z předloňských 11 doporučení ochránce práv zákonodárci nepřímo vyslyšeli jedno, když zrušili kontroverzní kartu sociálních systémů. Zpráva to přičítá i tomu, že loni v červnu padla vláda a následně byla rozpuštěna Sněmovna. Šabatová by uvítala, kdyby se noví zákonodárci i těmito doporučeními začali zabývat. Problémy, z nichž vycházejí, trvají.

Odkládání doporučení prodlužuje mnohdy nespravedlivou situaci, v níž se lidé nacházejí, upozorňuje kancelář ombudsmana. Například úprava, která změkčila podmínky pro přiznání sirotčích důchodů, byla přijata zhruba po osmi letech od žádosti ochránce práv. Jen dvě doporučení zákonodárci vyřešili téměř okamžitě - šlo o hodnocení hluku z dopravy a úpravu zdanění při vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem.

Nejvíc žádostí ombudsmana se dosud týkalo sociálních věcí - ze 14 jich zákonodárci přijali deset. Úspěšná byla podle kanceláře ochránce práv doporučení v civilněprávních věcech, například úprava zániku smluv o spotřebitelském úvěru. Zatím se prý nedaří prosadit navrhované změny v cizinecké agendě, soudnictví a v dopravě. Jde třeba o zákon upravující činnost znalců a tlumočníků nebo o organizaci silničního správního úřadu.