Banky od loňska čelí požadavkům více než 300.000 klientů na vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Justice zatím ve výrazné většině případů rozhodla ve prospěch bank. Klienti proto vkládali naděje do nálezu Ústavního soudu. Jednací síň byla při vyhlášení zaplněná do posledního místa.
V pilotní kauze řešil ÚS případ ženy, která od České spořitelny žádá 7200 korun. V roce 2007 uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí spořitelna účtovala za správu úvěru 150 korun měsíčně. Žena to označila za bezdůvodné obohacení. Podle stížnosti spořitelna přesvědčivě nevysvětlila, jaké služby vlastně za poplatek poskytuje, proto je prý ujednání neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Jako další důvody neplatnosti stížnost zmiňovala rozpor s dobrými mravy a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.
Obvodní soud pro Prahu 4 ženinu žalobu zamítl. Ujednání o poplatku za správu úvěru podle soudu splňuje všechny náležitosti právního úkonu. Poplatek je paušální, proto není vymezeno, jaké konkrétní služby zahrnuje. Žena musela také zaplatit náklady řízení.
Čisté výnosy z poplatků tuzemských bank loni klesly o 240 milionů Kč na 37,04 miliardy korun. Jsou tak nejnižší od roku 2009, ale pořád o více než čtyři miliardy vyšší než v roce 2006. V hrubém se loni na poplatcích a provizích vybralo bezmála 50 miliard korun. Na údaje vyplývající ze statistik ČNB upozornil nedávno server bankovnipoplatky.com.
Přestože banky většinu soudů vyhrály, rada z nich poplatky zrušila, a to i přesto, že podle finančních ústavů poplatky nejsou v rozporu se zákony a klienti vždy dopředu znají podmínky.
