Vláda loni snížila hranici z pěti na tři procenta, ale ústavní soud rozhodl, že i to je protiústavní a pravidlo minimálního počtu hlasů u voleb do EP zcela zrušil. Dává to podle něj politickým stranám právo mít stejné příležitosti. Soudci také uvedli, že každý volič musí mít stejné právo určovat složení EP.
Na soud se s žádostí o zrušení pravidla obrátily menší strany včetně formace Alternativa pro Německo (AfD). Tato eurokritická strana, která požaduje vystoupení Německa z eurozóny, vznikla loni v dubnu. Změna ve vyhodnocování výsledků voleb dále otevírá dveře například ekologickým uskupením a liberální Německé pirátské straně, která se od svého vzniku v roce 2006 zaměřuje na svobodné využívání informačních technologií.
Velké strany v Německu léta argumentovaly, že pravidlo minimálního počtu odevzdaných hlasů je nutné, aby se předešlo politické roztříštěnosti v europarlamentu. Poukazovaly přitom na to, že podobná roztříštěnost umožnila kdysi v Německu nástup Adolfa Hitlera k moci.
Volební systémy do EP se ve 28 členských zemí EU různí. Většina států včetně Británie, Španělska, Portugalska a Nizozemska nemá žádný práh pro vstup do EP. Osm zemí, včetně například České republiky a Polska, uplatňuje pětiprocentní hranici, což je maximální práh, jaký unijní zákon povoluje.
"Do skrutinia postupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň pět procent z celkového počtu odevzdaných platných hlasů," stojí v českém zákoně o volbách do Evropského parlamentu.
