HRW připomíná, že evropští ministři vnitra se už loni v červnu shodli na tom, že je třeba razantněji postupovat proti porušování lidských práv v zemích unie. Podle organizace se ale nepodařilo prosadit žádné nástroje, které by porušování lidských práv zamezily.
"Respekt k lidským právům se měří činy, nikoli slovy," uvedla Judith Sunderlandová z HRW. "Běžní lidé, od bezdomovců v Maďarsku přes černou a arabskou mládež neustále zastavovanou francouzskou policií až po syrské žadatele o azyl v Řecku, doplácejí na nedostatečné nástroje pro prosazení lidských práv," poznamenala.
Maďarsku HRW vytýká zákon schválený v září, který umožňuje obcím pokutovat bezdomovce nebo je dokonce umístit do vězení. Organizace tvrdí, že v zemi také dlouhodobě panují protiromské a antisemitské nálady. HRW rovněž kritizuje březnové změny maďarské ústavy, které omezily pravomoci ústavního soudu. Podle organizace to může ohrozit právní řád v zemi a oslabit postavení lidských práv.
Francii HRW kritizuje kvůli postupu francouzských orgánů proti romským táborům, z nichž policie donutila odejít přes 13.000 lidí. Podle organizace se francouzská policie také při silničních kontrolách zaměřuje především na černochy a Araby a často je bezdůvodně podrobuje bezpečnostním prohlídkám.
Řecko se stalo terčem kritiky HRW zejména kvůli svému postoji vůči uprchlíkům ze Sýrie, která je zmítaná občanskou válkou. Atény velkou část uprchlíků vrací do Turecka, přes které do země přišli. Řecko se obává, že syrští žadatelé o azyl představují bezpečnostní riziko.
Organizace se také staví proti snahám některých zemí zavést zákaz muslimských oděvů, které zakrývají celou tvář. Zákaz burek, které nosí některé muslimské ženy, podle HRW představuje vážné narušení svobody náboženského vyznání. Zákaz už v minulosti prosadila Francie, navrhují ho také někteří britští a španělští politici.
