"Slzavé údolí ještě neskončilo," prohlásil podle agentury Reuters výkonný ředitel RWE Peter Terium na výroční tiskové konferenci.

"Podmínky v konvenční výrobě elektřiny se zhoršují rychleji, než můžeme přijímat protiopatření," uvedl v prohlášení.

Němečtí poskytovatelé síťových služeb se potýkají s dosud nejvážnější strukturální krizí v odvětví. Způsobila ji slabá poptávka po energiích v Evropě a prudký rozvoj obnovitelných zdrojů energií. Ty mají v přístupu do rozvodných sítí přednost před energiemi z konvenčních paroplynových a uhelných elektráren.

Německý poskytovatel statistických údajů z odvětví energetiky AGEB dnes uvedl, že spotřeba primární energie v Německu loni kvůli mírnému počasí a zpomalení ekonomiky meziročně klesla o 4,7 procenta. Pokles přitom nastal u všech druhů energií s výjimkou energií z obnovitelných zdrojů. V tomto případě byla spotřeba vyšší o 0,5 procenta. V samostatné zprávě pak AGEB podle agentury Reuters uvedl, že výroba elektrické energie v zemi loni klesla o tři procenta na 614 miliard kWh. Domácí spotřeba elektřiny se snížila o 3,5 procenta na 578,5 miliardy kWh.

Pokud jde o RWE, až 45 procent jejích konvenčních elektráren v současnosti nic nevydělává, prohlásil Terium. Provozní zisk tak ve výsledku letos třetí rok v řadě klesne. Prognóza se přitom pohybuje v rozmezí 3,6 až 3,9 miliardy eur (98,1 až 106,2 miliardy Kč), což by znamenalo meziroční pokles až o deset procent.

Investice RWE letos klesnou na 2,5 až tři miliardy eur a v příštím roce na zhruba dvě miliardy eur, odhaduje RWE. Loni firma proinvestovala 3,4 miliardy eur.

RWE, která vznikla před 117 lety, podobně jako její soupeři E.ON a EnBW provádí restrukturalizaci, kterou všeobecně provází rušení pracovních míst či odprodej aktivit a méně peněz vyplácených podílníkům. RWE již dříve snížila dividendu vyplácenou za rok 2013 o polovinu na jedno euro na akcii. Nyní tvrdí, že dividendu za loňský rok ponechá beze změn.

Zadlužená RWE v pondělí 2. března dokončila kontroverzní prodej divize pro těžbu ropy a plynu DEA skupině vedené ruským miliardářem Michailem Fridmanem. Transakce o hodnotě zhruba 5,1 miliardy eur (140 miliard Kč) vyvolala odpor britské vlády. Londýn uvažuje o opatřeních, jak Fridmana přimět k prodeji severomořských operací DEA třetí straně. Obává se totiž, že produkce ropy na těchto polích by se mohla zastavit, kdyby Západ zpřísnil své sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi.